Kniha provází čtenáře nejdůležitějším děním uplynulého stole-
tí, jež vymezují letopočty 1914 až 1989, tedy od počátku první
světové války až do zániku Sovětského svazu.
Dvacáté století označuje za americké století, neboť Spojené
státy americké v
Závěrečný svazek projektu Dějiny města Plzně, mapující historii města ve dvacátém století, je opět kolektivní monografií, na níž se podílelo 37 autorů především z plzeňských paměťových institucí.
Druhý svazek projektu Dějiny města Plzně, který je zaměřen především na 19. století, je opět kolektivní monografií, na níž se podílelo 19 autorů tentokrát zejména z plzeňských paměťových institucí.
Třísvazkové Dějiny německé literatury od ranného středověku po současnost patří k osvědčeným literárněvědným příručkám. Druhý svazek pojednává dobu od osvícenství do roku 1848.
Po třech dílech věnovaných Jizerským horám především z přírodovědného a ochranářského hlediska vychází první z plánovaných svazků zabývajících se historií a kulturou. Naše pohoří a jeho okolí začalo být osídlováno poměrně pozdě až ve 13. století.
Páni z Pernštejna patřili mezi nejstarší písemně doložené šlechtické rody na Moravě i v Čechách. Největšího mocenského vlivu však dosáhli s příchodem raného novověku, kdy si vydobyli významnou pozici u panovnických dvorů Jagellonců, ...
Jak ve skutečnosti probíhala středověká pouť? Jak vypadal středověký poutník a svět kolem něj? A jaký je vztah poutnictví a umění? To jsou některé z otázek, na něž tato kniha hledá odpovědi.
Kolektivní, vícejazyčná monografie je koncipována jako mozaika různorodých textů představujících výsek spektra metodologických přístupů a aktuálních pohledů na problematiku památkové péče a středověkého umění.
Sborník představuje průřez současným stavem uměleckohistorického bádání, tématicky spjatého s životní činností prof. Ivo Hlobila. Obsahuje 48 příspěvků od 49 autorů z Čech, Moravy a Slezska se dotýká problematiky dějin umění.
Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let.
V dějinách světového myšlení a pedagogiky není mnoho autorů, kteří svým dílem obsáhli tak širokou paletu témat a trvale vyvolávali takový zájem jako Jan Amos Komenský (1592-1670).
Jak se výstavy výtvarného umění promítají do jeho psaných dějin? A jak by vypadaly dějiny českého umění druhé poloviny 20. století, pokud bychom se na ně dívali právě z tohoto pohledu?
Ústředním tématem zcela výjimečné publikace se stal strom a jeho podoby i proměny v dějinách umění napříč staletími. Strom jako jeden z nejfrekventovanějších uměleckých, ale i sakrálních motivů podněcuje naši fantazii, ale zároveň je zdrojem obživy.
Bývaly doby, kdy ani svět umění nebyl v pohledu na autonomii své produkce jednotný – primát estetična při hodnocení se musel prosadit ve spletitých diskusích nad konkrétními díly.
Kolektivní monografie, již tvoří soubor volně souvisejících kapitol, je
věnována dějinám Anglie (Velké Británie) a Ameriky (Spojených států
amerických) od počátku novověku do současnosti.
