V legendární Factory se pravidelně scházela
společenská a kulturní smetánka té doby, od
Lou Reeda a jeho Velvet Underground po Eddie
Sedgwickovou či Boba Dylana.
Josefa Náprstková patří k osobnostem české historie, kterým dosud nebyla věnována zasloužená pozornost. Předložená monografie vychází ze všech typů pramenů uložených převážně v Náprstkově muzeu - rukopisů, tisků, obrazových fondů, ...
Novoplatonik Proklos (412-485) byl jedním z největších pozdně
antických helénských filosofů. Významně ovlivnil středověkou, renesanční i německou klasickou filosofii, přesto však v českém prostředí zůstává
takřka neznámý.
České vydání vzpomínek Any Milić Peclové, manželky Oldřicha Pecla, českého právníka, podnikatele a člena protikomunistické opozice, který byl po únorovém převratu v procesu s Miladou Horákovou a dalšími v roce 1950 odsouzen k trestu smrti a popraven.
Katalog Jak se žilo v Plzni za císaře „Procházky“ doplňuje stejnojmennou výstavu, která probíhala od 29. dubna do 13. července 2014 v Národopisném muzeu Plzeňska na náměstí Republiky v Plzni.
Anna Gablerová (1830–1903) si vedla deník bezmála celý život. Její zápisky, dochované ve třech objemných sešitech, tak skládají zcela mimořádnou mozaiku 19. století v Čechách.
Kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou.
Publikace navazuje na předchozí autorovy knihy o evoluci člověka a počátcích umění. Předmětem zkoumání je tentokrát každodenní život našich předků, příkladem naše nejslavnější paleoantropologická a paleolitická lokalita.
The book maps the development of Czech non-university science from the beginnings in the humanist learned societies to the Czechoslovak Academy of Sciences transformation into a new institution of the
Czech Academy of Sciences.
Téma vizuálního antijudaismu – nenávisti vůči Židům založené na náboženské odlišnosti – a antisemitismu – nenávistných obsahů postavených především na národnostním vymezování – představuje nedílnou součást místních dějin.
První moderní vydání barokního spisu o dějinách Moravy. Systematické vědecké dílo katolického kněze Tomáše Pešiny z Čechorodu (1629—1680) patřilo po mnoho let k hlavním pramenům poznávání moravských zemských dějin.