Josefa Náprstková patří k osobnostem české historie, kterým dosud nebyla věnována zasloužená pozornost. Předložená monografie vychází ze všech typů pramenů uložených převážně v Náprstkově muzeu - rukopisů, tisků, obrazových fondů, ...
„Diktatura zločinů bez mezí a hrází“ – těmito slovy ve své vzpomínkové knize charakterizuje jeden z „mužů 28. října“, poslední roky panství habsburské dynastie v českých zemích a v jiných částech rakouské monarchie.
Soudní proces s Miladou Horákovou a spol. patřil k závažným událostem v dějinách Československa a představoval zlomový bod v historii politických procesů, jehož výsledkem byly čtyři justiční vraždy.
Rudolf Dvořák patří mezi přední znalce islámu v českých zemích z přelomu 19. a 20. století. Českými historiky je považován za zakladatele české orientalistiky a je smutné, že v dnešní době se na něj v naší společnosti zapomnělo.
Vznik komunistických režimů v Československu a v Polsku vyvolal odpor společnosti. Jeho podoba, rozsah i formy se lišily. Tyto rozdíly vyplývaly ze specifik dané země, regionu, historických tradic i dopadu druhé světové války.
Kniha Fotografické publikace Vítkovických železáren představuje náhled do vývoje jednoho z našich nejvýznamnějších hutních a strojírenských podniků prostřednictvím fotografických propagačních materiálů.
Publikace České loutkářství – Tradice a kontinuita je výsledkem dvouletého týmového výzkumu (2021–2022), jehož hlavní inspirací se stal zápis českého loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO v roce 2016.
Kniha je přepracovaným a doplněným přehledem archeologie a historie pozdně mykénského a geometrického Řecka a společenství geometrických stylů rané doby železné v Evropě.
Prague in the Reign of Rudolph II takes readers back to the days of the Habsburg Emperor Rudolph II (1576–1611) when Prague became the metropolis of the Holy Roman Empire.
Celá staletí lidstvo fascinuje tajemství starého Egypta. Každý další archeologický objev však znamená novou hádanku. Pravý význam a smysl těchto objevů odhaluje tato kniha.
Anna Gablerová (1830–1903) si vedla deník bezmála celý život. Její zápisky, dochované ve třech objemných sešitech, tak skládají zcela mimořádnou mozaiku 19. století v Čechách.
Vztah mezi dvěma slavnými malíři, Gauguinem a van Goghem, byl více než bouřlivý a jeho konec je zahalen rouškou tajemství. Co se vlastně stalo té osudné noci, kdy Vincent van Gogh přišel o ucho?
Dvojjazyčná kniha z oboru dějin umění je první syntetickou studií o fenoménu české strukturální grafiky, která je objevem Vladimíra Boudníka, nejosobitějšího grafika druhé poloviny 20. století.
Kniha je životním dílem Otakara Nového, předního odborníka v oblasti urbanismu a životního prostředí a znalce dějin moderní architektury. Středem jeho pozornosti jsou tvůrci, projekty, stavby, názory a celkový význam meziválečného funkcionalismu.