Publikace objasňuje problematiku emocí v historickém průřezu klíčových koncepcí až po současné pojetí, které připisuje při vzniku a vysvětlování emocí rozhodující roli poznávacím procesům.
Krize je psychologický, ale i sociologický fenomén, v monografii zkušeného autorského týmu je proto věnována pozornost nejen krizi jedince, ale také krizi rodiny a společnosti. Publikace navazuje na úspěšný titul Krizová intervence pro praxi.
Publikace navazuje na knihy o KBT, a tyto publikace doplňuje nebo rozšiřuje, např. o téma terapeutického vztahu, o práci s osobní historií klienta, o terapeutické dopisy a další metody zaměřené na zvládání emocí.
Ojedinělá publikace, která zpracovává tematiku supervize v práci sestry a nelékařských pracovníků. Seznamuje čtenáře s důvody supervize v práci sester a lékařů i s jejími cíli, popisuje průběh, metody i různé modely supervize.
Publikace předkládá analýzu se závěrečnými doporučeními aktuální problematiky testování dětí a mladistvých ve školských zařízeních při podezření na užití návykové látky.
Neuropsychologie je poměrně mladým oborem, který studuje především vztah mezi mozkem a chováním. Náš přední odborník stručně a s přijatelnou mírou odborné terminologie seznamuje se základními otázkami, které neuropsychologie zkoumá.
Riziko stát se obětí trestného činu se týká nás všech. V roli oběti reagujeme různě, i banální delikt může člověka vážně emocionálně poškodit. Navíc zločin tak či onak poznamenává nejen přímou oběť, ale také její blízké. Z pohledu okolí se oběti čast
Přístup Virginie Satirové, tzv. model růstu, zažívá v posledních letech v ČR období vzestupu a zvýšeného zájmu jak odborné, tak i „poučené laické“ veřejnosti.
Autor se ve své psychologické publikaci zamýšlí nad tím, proč je často tak obtížné přivést k odpoutání od rodičů právě ty děti, které z jejich strany zažily jednoznačná poškození.
Monografie analyzuje některé problémy spojené s tímto nástrojem, ukazuje na jeho přínos a limity a rovněž navrhuje řešení, jak omezit vznikající rizika. Je adresována především lékařům, právníkům a psychologům.
Kognitivní věda se pomalu ale jistě stává dobře etablovanou samostatnou disciplínou. Je tvořena vysoce transdisciplinárním souborem teoretických, empirických i experimentálních oborů.
V klasické i vztahové gestaltterapii se vyhýbáme interpretacím, které pacientům říkají, proč něco dělají. Vyhýbáme se interpretacím, které jsou vysvětlujícími intelektualizacemi, jsou vedené spíše teorií než zážitkem, ale jsou podané jako skutečnost.
