Protestant č. 8 otevírá rozhovor s členem ekumenické poroty Karlovarského filmového festivalu Joelem Rumlem, které festivalové filmy a témata letos zasluhují pozornosti.
V příběhu sledujeme odchod „Dlouhého ucha“, jemuž je Lao-c‘ předobrazem, pryč od civilizace, nejprve do polobarbarských pohraničních končin a pak ještě dále až do horské divočiny, kde konečně nachází samotu, klid a smrt.
Literární archiv č. 53 vychází u příležitosti 100. výročí narození Bohumily Grögerové (1921–2014) a Josefa Hiršala (1920–2003). Sborník reflektuje dílo známé autorské dvojice.
Zákon o umělém přerušení těhotenství (č. 66/1986 Sb.) platí v České republice od roku 1986. Autorka, JUDr. Barbora Steinlauf v komentáři podrobně analyzuje jeho nedostatky z hlediska zastaralé terminologie...
Cornova (č. 2/2018) soustředí dva příbuzné tematické bloky: první je věnován policii, druhý fenoménu sebevraždy v 18. (a počátku 19.) století. Autory studií jsou Catherine Denys, Pavel Himl, Anton Tantner, Tomáš Malý, Václav Smyčka a dalších.
Psí víno č. 78 v bronzovém odstínu s ilustracemi Pavly Malinové je zasvěcené tázání, nakolik je v ČR známá současná slovenská poezie. Přináší ukázky tvorby několika z plejády nejzajímavějších současných slovenských autorů a autorek.
V projektu děti poznávají téma prostřednictvím vlastních tvořivých činností a jejich reflexe. Kromě toho se v projektu uplatňuje doprovodná kolektivní tvořivá činnost, například vytváření leporela Staré pověsti české.
Letos uplynulo sto let od narození Jana Hanče (1916–1963), spisovatele, jehož tvorbu považujeme za mimořádně podstatnou. Značná část RR č. 104/2016 je proto věnována právě jeho dílu a osobnosti.
Prózy 677 (1977) a Afghánistán (1980) spojuje obdobná literární strategie: reflexe bezprostřední současnosti, doby, kdy tyto texty vznikly, se zde mísí s utopickými či distopickými vizemi fiktivní apokalyptické budoucnosti.
Za nejširší společný jmenovatel textů zahrnutých v čísle 19/2015 můžeme označit reflexi paradigmatické změny mezi vrcholným modernismem, spojeným s formalistickou teorií umění a konceptem specifičnosti média, a poválečnou neoavantgardou.
Čtení o Franzi Kafkovi je skromným výřezem, už prvotní záběr byl ostatně zúžen na práce autorů, spjatých v některé fázi svých drah s kulturním prostorem českých zemí.
Sborník Literární archiv č. 56 se věnuje třetímu prostoru české literatury a v (české) literatuře, tj. literatuře vztažené k českému prostoru a zároveň tento prostor přesahující, psané jinak než v češtině a zároveň latentně české.
Příběh maďarské katolické literatury se podobá příběhu katolické literatury české. Nejdřív zápasila o své místo v moderní kultuře, poté o překročení vlastních konfesních limitů, poté o přežití v komunistickém režimu.
Monografie se obrací k postanalytické a neopragmatické filosofii. Ty patří ke klíčovým proudům filosofického uvažování 20. století a jejich zaměření na otázky jazyka je úzce sbližuje s teorií literatury.
V prvním plánu této prózy vypráví Anna Blažíčková o svém životě v partnerském svazku s Přemyslem Blažíčkem (1932–2002), předním českým literárním vědcem.
Tato kniha obsahuje edici latinského traktátu z 15. století, který se beze jména autora a bez nadpisu dochoval v jediném úplném, byť ne dokonalém opise a v jednom výtahu.