V eseji Smutek na vedlejší koleji mapuje Urs Heftrich, profesor slavistiky na heidelberské universitě, ohlas nacistické genocidy Romů v české beletrii.
Hrdinou Cest na Sibiř je mladík toužící stát se „mužem s vlastnostmi“; rezignuje proto na vědeckou kariéru i rodinný život a vydává se na dalekou pouť, v jejíž zdánlivě chaotické trajektorii pozvolna rozpoznává logiku hlubšího řádu.
Básněmi své knižní prvotiny Václav Gruša s jazykovou pohotovostí, citem pro míru a ironizující melancholií protřelého flanéra zapřádá důvěrnou konverzaci s ošuměle honosnou metropolí a sarkasticky hravým "všednobytím" jejích obyvatel.
Postavy z prózy Miroslava Drábka spojuje „dělání divadla“, které není jen jejich společným zájmem, ale má pro ně i vysloveně existenciální rozměr. Jsou to totiž lidé na okraji společnosti, zpravidla bezdomovci.
Město a jeho lampy i jiné bytosti na obrazech, grafikách, v bronzech, železných plastikách a v textech Viktora Karlíka. Kniha prací z let 1990-2010 s úvodní esejí Pavly Pečinkové a v grafické úpravě Luboše Drtiny.
Gombrowiczův text - tak jako celé spisovatelovo dílo - si s proklamovanou vážností svého tématu rafinovaně pohrává; naivní patos podrývá tlumenou ironií, a elegantně tak balancuje na samém ostří mystifikace.
Kniha Marka Vajchra přináší ve výběru stati, ve kterých autor od roku 1997 reflektuje soudobou českou poezii a prózu, současně se autor zabývá také domácí a zahraniční esejistikou.
Kniha je originální obrazovo-textovou koláží, která přináší výběr kreslených vtipů o "máničkách" z normalizačního tisku vedle vzpomínek a reflexí někdejších "vlasatců" a vedle fotografií zachycujících především osobnosti předlistopadového undergroundu.
Soubor básnického díla členů umělecké skupiny B. K. S.
Básně čtyř autorů korespondují svým mnohavrstevným mystifikačním potenciálem s celkovým charakterem aktivit skupiny.
Antologie Před potopou se skrze eseje významných amerických kritiků spolu s T. S. Eliotem ptá, "k čemu je literární kritika", přičemž se zaměřuje na tu, která vznikala ve Spojených státech v období zhruba ohraničeném roky 1930 a 1970.
Román Jaroslava Formánka je psán jako deník, vedený od srpna 2000 do července 2001. Vypravěč zaznamenává v téměř každodenních, leč nedatovaných zápiscích, co se během roku děje v jeho bezprostředním okolí na pařížském předměstí.
Kniha Pražské ptactvo 1800–2020 (Ptáci – město – příběh hrdiny) je určena odborné i široké veřejnosti a propojuje zdánlivě odlehlé oblasti: svědčí o mimořádné osobnosti v boji proti dvěma totalitám a představuje pozoruhodné ornitologické dílo.
Poslední velký spis T. G. Masaryka s podtitulem Za války a ve válce 1914–1918 představuje víc než memoárové svědectví o autorově činnosti v čele československého zahraničního odboje za první světové války.
Kniha přináší vyobrazení 206 zbraní, které jsou publikovány poprvé, jsou to převážně zbraně středoevropské puškařské produkce a až na výjimky se jedná o zbraně sběratelům dostupné. To platí i o amerických revolverech, jimž je věnován závěr knihy.
