Další z řady fotoreprintů bibliofilské Edice 69, kterou ve třicátých letech vydával Jindřich Štyrský. Ruské lidové erotické povídky jsou zde doprovozeny erotickými kresbami karikaturisty Františka Bidla, za války nacisty vězněného v Terezíně.
Autobiografický román Rady Biller (1930) je nahlédnutím do zkušenosti společných ruských a českých dějin 20. století od předválečných dob do začátku let sedmdesátých.
Feeling alone and abandoned by everyone, a young man and self-confessed dreamer decides to take to the streets of St Petersburg during one of its long summer nights.
Předkládaná práce se věnuje básnické skupině Skit poetov - Poustevna básníků, která působila v letech 1922-1940 v Praze. Tvořili ji především mladí ruští emigranti. Práce zasazuje mladou pražskou ruskou poezii do kontextu tehdejší poezie.
Výbor Můj milý, jdeš-li v létě Ruskem představuje první knižní publikaci českých překladů z díla Dmitrije Alexandroviče Prigova , ruského básníka, výtvarného umělce a performera, jednoho ze zakladatelů takzvaného moskevského konceptualismu.
František Ringo Čech po více než půl století plynule prochází všemi oblastmi umění. Píše nenapodobitelné písňové texty, knihy i divadelní hry, proslavil se jako nepřehlédnutelný malíř, zpívá a prosadil se i jako originální herec.
Obhajobou disertační práce Gogol a anglický román 18. století ukončil Jiří Weil (1900–1959) v roce 1928 studium slovanské filologie a srovnávacích dějin literatury na FF UK. Vedoucím práce byl Václav Tille, oponentem F. X. Šalda.
Téma knihy se týká regionu sousedícího s Polskem, který ve své bouřlivé meziválečné historii patřil do Československa a Maďarska. Velmi krátkou dobu také představoval zárodek nezávislého ukrajinského státu.
Slavjanofilství je klíčovým hnutím, bez něhož nelze pochopit vývoj ruské kultury v 19. a 20. století ani řadu jevů současného ruského života. Přesto nebo snad právě proto se v literatuře málokde setkáme s jeho konkrétnějším vymezením.
Ve svém novém románu „Stíny tančícího v závoji mlhy (Devadesátá)“, laureátu mezinárodní literární soutěže „Nejlepší kniha roku – Německo 2023“, který je pokračováním románu „Budiž tma (Osmdesátá)“...
Teprve ve svých devadesáti letech přiznala poslední z Hitlerových ochutnávaček, Margot Woelková, co během války dělala. Jejím příběhem se Rosella Postorino inspirovala při napsání strhujícího románu, který v Itálii obdržel řadu cen.
Autorka ve svém románu představuje příběh vlastní, zdánlivě obyčejné ruské, respektive sovětské rodiny s židovskými a ukrajinskými kořeny, jejíž příslušníci jako by byli jen lhostejnými statisty bouřlivých dějin dvacátého století.
Soubor „povídek o dvou částech“, nazvaný Meruňková zavařenina. Jejich děj pokrývá téměř celé dvacáté století a zabývá se jak boji občanské či Velké vlastenecké války, tak kupříkladu i rozporuplným poválečným
osudem maršála Žukova.
Sbírka povídek Hra na celý život líčí životní příběh ruskoamerického divadelního impresária Anatolije Borisoviče Kron-Astrachanského. Celkový tematický rozsah knihy je ale mnohem širší než biografie jedné osoby.
