17 textů od účastníků již patnáctého konferenčního ročníku ze 6 zemí (Česko, Chorvatsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Srbsko) je rozděleno do tří základních oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura).
Ruská agrese proti Ukrajině, která začala 24. února 2022, doposud vyhnala z domova přibližně 7,5 milionu lidí, zapříčinila ztrátu zhruba 200 000 lidských životů a materiální škody, které jdou do stamiliard amerických dolarů.
Memoáry se zabývají dosud značně opomíjenou kapitolou z dějin českého vystěhovalectví na Ukrajinu a do Ruska. Autor zaznamenává pohnuté osudy obyvatel Alexandrovky v průběhu první poloviny 20. století.
Dvacátý sešit Biografického slovníku českých zemí předkládá čtenářům životopisy osobností, jejichž jméno začíná písmeny Go–Gz, a představuje další svazek rozsáhlého encyklopedického projektu.
Také v pátém sešitu se čtenářům představí osobnosti z politického, veřejného, vědeckého i kulturního života, které spojuje skutečnost, že se ve svém oboru zapsaly do dějin.
Čtvrtý sešit Biografického slovníku českých zemí, který předkládá čtenářům životopisy osobností, jejichž jméno začíná písmeny Bene až Bez, je čtvrtým svazek rozsáhlého encyklopedického projektu.
První svazek obsahuje biografické medailony 71 významných vědeckých osobností, které zemřely v důsledku nacistického běsnění v letech 1939–1945. Každý medailon je doplněn podrobným výčtem archivních pramenů a bibliografickým soupisem.
Tato monografie skládající se ze šesti historických analýz a tří příspěvků memoárového a přehledového charakteru poskytuje celkový pohled na stoletou historii česko(slovensko)-albánských vztahů.
Kulturní historička a překladatelka Ivana Ryčlová vede rozhovory s ruskými redaktory, spisovateli a intelektuály z Rádia Svoboda, kteří žijí a pracují za hranicemi své vlasti a bojují proti Putinovu zločinnému režimu a jeho propagandě.
Publikace zkoumá rozložení voličské základny politických stran v České a Slovenské republice po rozpadu společného federálního státu na konci roku 1992.
Ve stanovisku jeho autor argumentuje, že malý růst ekonomiky ovlivňuje slabá domácí poptávka podkopávaná politikou pravicových vlád, které redukují výši mezd ve veřejném sektoru.