Kniha o evropském rodu Wittelsbachů, který byl úzce spřízněn s Habsburky, a tak jeho příslušníci zanechali své stopy i v českých dějinách. Nejznámější je asi císařovna Sisi, manželka Františka Josefa I., nebo její tchyně Žofie.
Kniha Mileny Šimsové „V šat bílý odění“ vypráví o lidech z doby první Československé republiky. Z okruhu působení studentského křesťanského hnutí Akademické Ymky vstoupili v letech 1938–1945 do odboje proti nacismu a okupaci.
Kniha připomíná více než 100 atentátů a pokusů o ně včetně profilů vrahů i obětí, popisů použitých zbraní a důležitých detailů. Fotografie, ilustrace, přehledy a novinové výstřižky doplňují každou zajímavou skutečnost.
První díl Gilbertova třídílného příběhu dějin století popisuje jeho prvních třiatřicet let, končí zvolením Roosevelta prezidentem Spojených států a nástupem Adolfa Hitlera do úřadu německého kancléře.
Biografie slezského knížete krnovského Jana Jiřího z rodu braniborských Hohenzollernů, jedné z nevýznamnějších osobností českého stavovského povstání proti Habsburkům z roku 1618.
Kniha anglického bohemisty Alfreda Thomase je první prací vydanou původně v angličtině, jež se systematicky zabývá českým literárním životem v období vrcholného středověku v širších, západoevropských souvislostech.
První kniha, která se snaží poodhrnout roušku nad temnou dobou stěhování národů v českých zemích. Hluboké změny a zmatky této doby hluboce zasáhly do vývoje celého kontinentu a připravily půdu pro vznik nové Evropy.
Edice rukopisu rožmberského archiváře Václavem Březanem z roku 1609. Výtah z tehdy rozepsané a dnes již patrně z velké části ztracené Rožmberské kroniky. Obsahuje rozsáhlý komentář a 80 barevných a černobílých vyobrazení.
Autor Vlastimil Novák netradiční formou seznamuje čtenáře s historickými fakty o hradě Hněvín, přesunutém kostele Nanebevzetí Panny Marie a o Městském divadle v Mostě.
Kniha podává ucelený obraz historie Bosny a Hercegovniy od středověku až po současnost. Hlavní pozornost věnuje charakteristice vztahů mezi bosenskými Muslimy (Bosňáky), Srby a Chorvaty v 19. a 20. století.
Přelom 20. a 21. století znamenal pro Olomouc i přelom v literatuře o historii města. Knihy Vzpomínky na starou Olomouc a na ni volně navazující Paměť olomouckých předměstí dokázaly, že o minulosti lze psát hluboce zasvěceně a přitom srozumitelně .
Kniha kapucína Martina z Kochemu (1634–1712), která bývá někdy označována za jediný český barokní román, působila na celé generace lidových čtenářů, formovala jejich myšlení a hodnotové systémy.
David M. Glantz v knize využívá donedávna přísně tajné studie sovětského Generálního štábu o bojových akcích v oblasti Charkova na jaře 1942 a ve svém vlastním textu poskytuje erudovaný odborný a doplňující komentář.
