Spielbergovo dílo je ohromující. Jeho stopy producenta či režiséra najdeme všude – ve videohrách, v televizi i v hraném filmu. Za desítky let natáčení filmů potěšil geniální režisér více lidí než kterýkoli filmař v dějinách.
Ušlechtilý, dobrý, krásný – takové nároky kladla katolická církev na film a pro úspěch takového filmu se zavázala pracovat. Stejnojmenná kniha Petra Hasana se zabývá debatou, která se o kinematografii vedla v českém katolickém prostředí.
Český Filmový archiv, dnešní Národní filmový archiv, patří mezi nejstarší paměťové instituce svého druhu a rozsahem sbírek se řadí k největším na světě.
Kdo je vlastně James Cameron? Co ho definuje? Jaké jsou jeho filmy? Jak vznikaly? A proč je vůbec točí? Tedy kromě toho, že je v tom přes všechny překážky – nebo právě díky nim? – zatraceně dobrý.
Biografie jedné z nejslavnějších hereček dvacátého století zachycuje její životní osudy od dětství a hereckých začátků přes období její největší slávy až k rokům, kdy se s ní život zrovna nemazlil.
Autor v knize míří na otrlého plnoletého konzumenta, který už ví, že katastrofa a fraška jsou neoddělitelným rubem a lícem téže mince. Absurdní humor z repertoáru neprávem opomíjeného Divadla Chobot.
Cílem tohoto sborníku je představit v českém kontextu subdisciplínu s názvem vizuální antropologie a přinést českému čtenáři alespoň část rozsáhlé diskuse o vztahu antropologie k vizuálním reprezentacím, především o vztahu antropologie a filmu.
Publikace České loutkářství – Tradice a kontinuita je výsledkem dvouletého týmového výzkumu (2021–2022), jehož hlavní inspirací se stal zápis českého loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO v roce 2016.
Dějiny opery zasvěceně rozebírají mnohá díla
největších skladatelů, od Monteverdiho a Händela přes
Mozarta a Verdiho až po Wagnera, Strausse, Pucciniho,
Berga či Brittena.
Trevor Noah je oblíbeným komikem a moderátorem z Jižní Afriky. Uvádí populární satirický pořad v americké televizi, ale především vystupuje ve vlastní stand-up comedy show.
Teatrolog František Černý ve svých pamětech vzpomíná na univerzitní studia, spolužáky a pedagogy i na své pozdější pedagogické, odborné a občanské působení v rámci české kultury.
V Shapirově nebývale živém líčení můžeme sledovat, co Shakespeare v roce 1599 četl, jaké hry viděl a s kým spolupracoval, stejně tak jako dějinné události, které hýbaly alžbětinskou Anglií.
