Výsledek pro: Svatební kniha hostů

Knižní vydání jedinečného souboru expresionistických kreseb Vlastislava Hofmana, které vytvořil roku 1917 na motivy básně K. J. Erbena.

Kniha čtyřverší o věcech, ke kterým se vztahují naše zážitky, zkušenosti, myšlenky a city, bez nichž bychom nedokázali žít a v nichž se zrcadlí složitý svět.

Básnická sbírka spirituálního ladění, zachycující autorovu vnitřní zkušenost s poznáváním duchovních rozměrů přírody a města.

Křest svatého Vladimíra je jednou ze tří delších satirických básnických skladeb Karla Havlíčka Borovského, které vznikly v době jeho pobytu v Brixenu.

Básník Ivan Švanda představuje ve své prvotině průřez ze své dosavadní básnické tvorby, vznikající ve skrytu či v ústraní po desítky let.

Básně českého emigranta (vlastním jménem Tomáš Ungár 1946-1997).

Pátý svazek encyklopedie Jiřího Suchého je v pořadí třetí knihou písňových textů v této řadě.

Sedmý svazek Encyklopedie Jiřího Suchého uzavírá řadu pěti knih písňových textů.

Čtvrtý svazek Encyklopedie Jiřího Suchého je v pořadí druhou knihou písňových textů v této řadě.

Šestý svazek encyklopedie Jiřího Suchého je v pořadí čtvrtou knihou písňových textů v této řadě.

První svazky Kritické hybridní edice tvoří souborné Dílo Františka Gellnera.

Kniha básníka Pavla Petra - Ve spánku sluncem jsi voněl - je v pořadí třetí autorovou elegií.

Kytice, původně vydaná pod názvem Kytice z pověstí národních, je stěžejní dílo Karla Jaromíra Erbena.

Básně a zápisky veršem (2011 – 2015)

Puršlova kniha je sbírkou zenově všedních záznamů básníkovy sebeironicky důvtipné účasti na nenadálých setkáních s tématy radosti, bolesti a touhy.

Petr Švácha se narodil v roce 1942 v Plzni, žil v západočeské metropoli, v Kladně a nyní žije v Senomatech na Rakovnicku.

Michaela Horynová se narodila roku 1989, žije v Hradci Králové. Básně publikovala např. v Hostu či internetovém časopise iLeGaLiT. V říjnu roku 2014 se stala laureátkou 42. ročníku Literární soutěže Františka Halase.

Jiří Hůla byl české kulturní veřejnosti znám především jako břitký výtvarný kritik a duchovní otec Archivu výtvarného umění, který nyní hostí Centrum současného umění Dox.

Básnické texty Marcely Linhartové, dříve Pátkové, se už od první vydané knihy vyznačovaly velmi erudovanou prací s jazykem. Toto vše čtenář nalezne i v knize „vyjměte kost“, v níž ale přibylo každodenní metafyziky.