Publikace je věnována významnému výtvarnému pedagogovi, teoretikovi a organizátorovi dr. Josefu Vydrovi (1884-1959), zakladateli moderně koncipovaného Ústavu výtvarné výchovy na obnovené olomoucké univerzitě v roce 1946.
Monografie je splátkou letitého dluhu významnému autorovi, jehož dílo bylo v Čechách, přes jeho úzkou vazbu k Praze a zásadní zásluhy o rozkvět české kultury, téměř zapomenuto.
Město a jeho lampy i jiné bytosti na obrazech, grafikách, v bronzech, železných plastikách a v textech Viktora Karlíka. Kniha prací z let 1990-2010 s úvodní esejí Pavly Pečinkové a v grafické úpravě Luboše Drtiny.
Gustav Klimt vytvořil stěžejní díla Vídeňské secese. V krátkých textech je představeno dvanáct nejznámějších děl, která čtenáře provedou malířovým uměleckým vývojem.
Kniha Zbyněk Sekal knižní obálky – fotografie –– skládané obrazy, je konfrontací těchto miniaturních fotografií, jeho knižních obálek, kterým se Sekal věnoval po dobu života a skládaných obrazů, reliéfů.
Jiří Hauschka (narozen 1965 v Šumperku) se obrací k tomu typu malířství, pro které jsou důležité barvy a symbolické konotace, tak jak tomu bylo na přelomu 19. a 20. století.
Katalog mapující díla meziválečné moderny ve sbírkách Západočeské galerie v Plzni zahrnuje jak díla předválečných kubistů a jejich rozbíhající se cesty, tak tvorbu mladších autorů, kteří se přiklánějí k primitivismu, civilismu či magickému realismu.
Publikace věnovaná malíři a pedagogovi Janu Smetanovi (1918–1998), známému především v souvislosti se Skupinou 42. Smetanova další, nepoměrně rozsáhlejší tvorba dosud čekala na komplexní zhodnocení. Po „skupinovém“ období, kdy téma obraz
Na základě dvanácti vybraných obrazů představujeme geometrickou abstrakci Pieta Mondriana. Připojené krátké texty erudovaně přibližují vývoj tohoto typu malby.
Museo del Prado vlastní nejrozsáhlejší kolekci španělského malířství období od 15. do 19. století i široký výběr klasického západoevropského umění. Poklady královských sbírek zahrnují díla rozmanitých mistrů, regionů, stylů i žánrů.
Katalog k výstavě představuje dílo tří malířů, Jana Jedličky, Vladivoje Kotyzy a Mikuláše Rachlíka, kteří se setkali na pražské Akademii výtvarných umění v letech 1961- 1968 a směřovali k fantaskní a groteskní malbě.
Šimon Brejcha není zahradník ani pěstitel, není ani ekolog, nemá doma zahrádku, ani pole brambor. Šimon Brejcha je grafik, umělec ironický a vážný zároveň, na zahradě má ateliér a v něm pomyslnou zahradu obrazových struktur.
