Unikátní publikace Václava Krolmuse, vydaná v letech 1845–1851, obsahuje nadmíru cenné zápisy písní, pohádek,pověstí a dětských her, ale i líčení slavností a obyčejů, záznamy o autorových archeologických nálezech či zoologické poznámky.
Autorka zpracovala s přípustnou dávkou básnické licence příběhy dávných i méně dávných historických postav z dějin orientálních bojových umění, které jsou jen málo doloženy s soudobých historických pramenech.
Pátý díl rozsáhlé řady publikací, vycházející od osmdesátých let, se zabývá čtyřicátými a padesátými lety 20. století, obdobím, v němž všechny oblasti života – a tedy i umění – poznamenaly postupně dva totalitní režimy.
Jak se výstavy výtvarného umění promítají do jeho psaných dějin? A jak by vypadaly dějiny českého umění druhé poloviny 20. století, pokud bychom se na ně dívali právě z tohoto pohledu?
V druhém, úplném a revidovaném vydání studijního materiálu pro předmět světelný design určený scénografům jsou spojeny původní dva díly a doplněny o závěrečnou část třetí.
Umělecká díla jednotlivých historických epoch k nám dnes promlouvají často komplikovaným jazykem. Pro člověka 21. století není vždy snadné pochopit všechny jejich významové vrstvy, tak jak je mohli vnímat divačky a diváci v dobách jejich vzniku.
Album Lihová škola umění, aneb Válka s loky vychází poprvé na vinylu, a to jako 2LP. V repertoáru skupiny z něj kromě jiných hitů dlouhodobě zůstala píseň Modlitba pro partu.
Tato kniha mapuje současné české vizuální umění od roku 1990 do roku 2014 na pozadí doby, která radikálně změnila způsob života naší společnosti a v níž jsme poprvé dostali šanci skutečně vstoupit do světového kontextu.
Komiksová kniha ve dvanácti příbězích přibližuje základní kapitoly dějin středověkého umění. Čtenář se zastaví pod zlatem zářícími kopulemi byzantských kostelů, prozkoumá pekelné scény na románských portálech, s Karlem IV. buduje Prahu...
Autor detailně, i v politických souvislostech popisuje složité osudy proslulých uměleckých děl české sbírky moderního francouzského umění, od příznivých dvacátých a třicátých let až po smutný osud této sbírky od podzimu roku 1938.
Katalog k výstavě Filmy bez kina, která byla pokusem o uvedení některých příkladů, jak s animací zachází současné umění, pro něž se princip rozpohybování filmu políčko po políčku stal jedním z možných prostředků umělecké výpovědi mezi jinými.
