Kniha významného francouzského medievalisty pojednává o snahách církve v 10. až 12. století ve Francii ustálit a uzákonit pravidla manželského soužití.
Autorky a autoři této knihy se snaží překračovat některé hranice a dichotomie, jež byly určující pro starší bádání. Ukazují vážné polohy středověké směšnosti, ale i radostnou povahu vážného ve středověké literatuře a umění.
Kniha reprezentuje soubor autorových studií, v nichž se v posledních dvou desetiletích z mnoha úhlů a perspektiv věnoval problematice především české historiograe.
