Po Historii trochu jinak (Jota, 2009) tu máme Historii zase trochu jinak — a opět nevážně o vážném. To je autorovi vlastní.
Autorovou dlouholetou zálibou je uvádět na pravou míru obecně zažité historické omyly.
Osudy aktérů vzniku Republiky československé. Rozšířením známé pětice "Mužů 28. října" na prakticky neomezenou množinu "mužů října 1918" vznikl tento soubor biografických črt.
Kde se vzala slova silueta, nikotin, drezína, bojkot či šraml?
Skrývají se za nimi fascinující příběhy lidí, kteří vstoupili do dějin, aniž by si to sami často přáli.
90. léta byla dobou náhle nabyté svobody. Politici i občané se učí zacházet s demokracií, mizí cenzura, bortí se zábrany. Namísto normalizační šedi přichází do módy nejkřiklavější barvy, lidé vyrážejí za hranice, zkouší podnikat, ...
U příležitosti 100. výročí svého založení vydalo Národní technické muzeum v roce 2008 výpravnou obrazovou publikaci s názvem Příběh Národního technického muzea.
Odsun Němců z Brna, známý i jako "brněnský pochod smrti", předznamenal poválečné vysídlení německého obyvatelstva z celého Československa a stal se tragédií pro dvacet tisíc lidí.
26 barvitě vylíčených příběhů nepostrádá překvapivá odhalení a znovu dokazuje, že skutečnost je fantasknější než fikce a dějiny jsou tím nejčtivějším ze všech románů.
Publikace obsahuje reprodukce čtyřiceti šesti plakátů z listopadu 1989. Okolnosti vzniku plakátů zachycují rozhovory se třinácti autory plakátů, kontext dodávají zasvěcené eseje teoretičky designu Ivy Knobloch Janákové a historika Jiřího Suka.
Palouček u potůčku je báječné místo na hraní. Zajíc Hop, ježek Jehlička a vrána Krákora se na paloučku dohadovali, co je důležitější. Bystré uši, ostré bodliny, nebo křídla? Rozsoudí je medvěd Míša?
Kniha přináší komplexní přehled depotů z doby bronzové z území Čechy, objevených do konce roku 2013 a předaných do muzejních sbírek. Jedná se o více než stovku nových souborů, které dosud většinou nebyly publikovány.
Dramatický příběh závěru života hraběte Jáchyma Ondřeje Šlika nás přivádí na popraviště na Staroměstském náměstí, kde 21. června roku 1621 proběhla nejznámější hromadná poprava českých dějin.
V letech 1945 – 1947 a pak znovu od března do prosince 1948 probíhala v Československu tzv. první a druhá retribuce. Jednalo se o proces potrestání válečných zločinců a kolaborantů, kteří se provinili podle tzv. velkého retribučního dekretu.
