Básně v debutové sbírce slovenské autorky Juliany Sokolové jdou až na dřeň. Soustředění, koncentrovaný jazyk; to jediné, co může vyslovit člověk, který je téměř umlčen vahou toho, čím se zabývá. Anglicko-slovenské vydání.
Čtvrtá, poslední sbírka z roku 1931 renomovaného překladatele francouzské (A. Samain) a anglické poezie (J. Keats) Františka Bíbla plná tajemství, náznaků, nápovědi a cudnosti.
Kniha plzeňské básnířky a překladatelky Hany Gerzanicové přináší básnické, literární i fotografické portréty deseti osobností evropské historie: sv. Anežka Česká, sv. Zdislava, Eliška Přemyslovna, sv. Damien de Veuster, Albert Schweitzer, ...
Bibliofilské vydání legendární poetistické sbírky, vycházející souběžně česky a anglicky, jako připomenutí dvaceti let, jež letos v říjnu uplynou od udělení jediné Nobelovy ceny za literaturu českému autorovi.
Ústně tradované lyrické a mystické básně a písně poustevníka Milaräpy žijícího v 11. století, čelného představitele kagjüpovské tradice tibetského buddhismu, sestavil do sbírky Gurbum pokračovatel jeho duchovní linie Sanggjä Gjalcchän v 15. století.
Vychází další z knih Gregoira de Kalbermattena, švýcarského spisovatele, ekologa a jogína, který se českým čtenářům představil nedávno vydanou knihou Advent.
Rhizomy Marka Torčíka jsou mezibytím uvnitř jazyka. Rozostřením. Vzájemnou propleteností vzpomínek a slov. Francouzský teoretik dvacátého století Gilles Deleuze rozlišuje dva druhy myšlení: rhizomatické a arborescentní (stromové).
Výbor Opožděné podání představuje básníka Vladimíra Bařinu nejen jako zapomenutého pokračovatele Skupiny 42 s její poezií „všedního dne“ a v této poloze zejména jako dokumentátora urbanistických proměn Brna v 60.–-80. letech 20. století.
Valentýna Janů je vizuální umělkyně, jejíž postdigitální poezie volně přechází od banálních příběhů, instagramových mouder, filozofických meditací k seriálovým dialogům a útržkům večerních zpráv na hranici mezi fikcí a realitou.
