Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích...
Kniha se zabývá hranicí jako historickým a geografickým fenoménem ve středověké střední Evropě. Hledá odpověď na otázky, co je hranice, proč a jak vznikla a jak se vyvíjelo její chápání.
Kniha je již druhý výběr z textů věnovaných architektuře, které autor Zdeněk Lukeš publikoval v sobotní příloze Orientace v Lidových novinách, tentokrát většinou v letech 2013–2016.
Kniha dává na základě řady písemných i vizuálních pramenů čtenáři nahlédnout do hospodářských, náboženských a politických dějin Prahy i do vztahů mezi muži a ženami.
Autoři knihy se pokusili představit tělo jako proměnlivý historický objekt – neustále konstruovaný a rekonstruovaný fenomén, neoddělitelný od kulturního kontextu, do něhož se nositel tohoto těla zrodil, v němž žil a zemřel.
Kostel Panny Marie na Pražském hradě patřil k nejhledanějším památkám Čech již od druhé poloviny 19. století. Do bouřlivé názorové výměny nad jeho polohou a významem se postupně zapojili snad všichni přední znalci raného středověku.
Vícejazyčná publikace se soustředí na problematiku avantgardní typografie. Využívá k tomu tvorby výjimečné umělecké osobnosti – nizozemského designéra, fotografa a filmaře Paula Schuitemy.
Kniha ve dvou dílech Dějiny literatury Krnovska (Od středověku po interetnické vztahy v literatuře 20. století a Od národního obrození do současnosti) je prvním pokusem o literárně-historický výzkum té části Slezska a severní Moravy...
Čtrnáct českých spisovatelek a spisovatelů se inspirovalo četbou Všeobecné deklarace lidských práv a dalo vzniknout originální sbírce třiceti příběhů, která osobitým způsobem odráží všech třicet článků tohoto klíčového dokumentu 20. století.
Každý rok v noci na 6. listopadu se sériový vrah zvaný Jezevec prokopává skrz podlahu sklepa do domů svých vybraných obětí, které potom beze stopy mizí pod zemí stejně jako jejich vrah.
V roce 1902 navštívil Prahu a Moravu francouzský sochař Auguste Rodin. Tato cesta, spojená s jeho tehdy největší zahraniční výstavou, byla důležitá nejen pro sochaře samotného, ale zanechala nesmazatelné stopy i v místě návštěvy.
Příběh podnikatelských aktivit a životních peripetií příslušníků rodiny Beniesů, které představuje předkládaná kniha, je v první řadě pozoruhodným vhledem do života podnikatelských elit židovského původu.
Práce popisuje osudy mužů ve funkcích velitelů bezpečnostní policie a bezpečnostní služby, pořádkové policie a Waffen-SS, které spolu s armádou představovaly skutečný pilíř německé vlády v protektorátu.
Kniha Jak vystavujeme soudobé dějiny. Muzeum v diskusi je pozváním k debatě o současných muzeích. Obsahuje tři studie, tři záznamy debat a tři překladové texty.