Adolf J. Sabath (1866–1952), rodák z jihočeského Záboří, který v pouhých patnácti letech odešel za oceán, se zařadil k nejvýraznějším americkým politikům první poloviny 20. století.
Snadno se však zapomene, že takový klášter zdaleka netvořily jen kamenné zdi a drahocenné předměty. V první řadě se jednalo o živé a dynamické společenství žen a dívek, které v něm ve službě Bohu spojovaly své pozemské životy.
Kniha studií 21 autorů tvoří poměrně kompaktní celek-většina textů je totiž věnována knižní malbě (nebo dílům, jež s ní nějakým způsobem souvisí)-hlavnímu ohnisku zájmu Karla Stejskala.
Po celkovém přehledu jazykové situace představuje kniha více než dvě desítky jazyků užívaných v ČR a soubor vybraných pojmů důležitých z hlediska fungování těchto jazyků.
Převratné, moderní, na archivním materiálu založené zpracování tématu Pražského povstání. Historik Stanislav Kokoška je předním českým odborníkem na danou problematiku.
Kniha přináší soubor příspěvků z mezinárodní a interdisciplinární konference Čeština v mluveném korpusu konané v roce 2007 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Valdštejnové vtiskli svou pečeť do barokní krajiny kulturní i hospodářské, s použitím svých nemalých schopností hájili zájem nejen svého velkostatku, ale českých zemí a habsburské monarchie.
Autor tentokrát čerpá především z rodinných pamětí, jež nejlépe zrcadlí mentalitu našich předků, ale také z kronik, úředních pramenů (zejména četnických hlášení), regionálního tisku a samozřejmě i z vyprávění pamětníků.
Kniha nahlíží ženu přes témata, která se prolínají celým popisovaným obdobím - partnerství, rodina, vlastnictví, veřejný život, vlastní identita, vzdělání, mecenášství…
Čtenář se díky této publikaci dozví mnohé o jezuitech a ochranovských (moravských) bratrech, o jejich působení mezi "pohanskými" národy, o životě Indiánů v Americe 18. století, o společenských utopiích raného novověku, o nadějích a rozčarování.
Autorka sleduje dějiny evropské ženy od středověku až po dnešní dobu. Seznamuje nás se sociálním, politickým a právním postavením žen v minulosti a nepomíjí ani problematiku každodenního života a kultury.
Dnes už roste třetí generace rodáků, pro jejichž rodiče a prarodiče byla kniha s Matyldou po Indu jakousi biblí. Letos, po více než třiceti letech, se Jaromír Štětina vydal s novou Matyldou do Afghánistánu.
