Duchovní věda se vine jako Ariadnina nit celým vývojem lidstva. V šerém dávnověku lidstva je v podobě mysterijního zasvěcení předávána v mystériích starověku, jindy je předávána lidstvu v podobě rosekruciánství. Jindy má zase podobu tzv. duchovní vědy.
Sergej O. Prokofjev se celoživotně zabývá dílem R. Steinera a duchovní vědou. Mysterium Golgoty - zmrtvýchvstání Krista je ústředním mysteriem lidstva. Autor předkládá informace důležité k pochopení toho, co se vlastně na Golgotě událo.
Kniha sleduje Ratzingerovu cestu k moci (od jeho příjezdu do Říma v roce 1981 až po jeho první encykliku v lednu 2006) a sleduje také kořeny jeho myšlenkového světa, včetně zkušenosti v Hitlerjugend.
Tato odborná kniha předkládá zcela originální, dosud nepublikovanou koncepci integrální antropologie, která paradigmaticky čerpá z filozofické antropologie Karla Máchy.
Pius XI. (1857-1939) spatřoval ve "vykázání Boha ze společnosti" hlavní příčinu strašlivých hrůz, které trýznily tehdejší svět. Ve všech oblastech života se systematicky stavěl na odpor proti sekularizaci institucí a mravů.
Kniha Michaela Whitea Antikrist Galileo je nejen životopisem tohoto vědce období doznívající renesance, ale přináší také obraz doby, v níž věda byla až příliš těsně spjata s náboženstvím.
Soubor tematických kázání k Antikristovi, jenž usedne v Božím chrámu a bude se vydávat za Boha, se v neutajené připravenosti odpovědně dotýká závažných momentů světových dějin v souvislosti s radikálními biblickými otázkami.
Většina současných filosofů má za to, že intencionální mentální stavy (přání, přesvědčení, ...) jsou tělesné stavy: duše je tělo. Zastávají tedy stanovisko materialismu. Moderní materialismus však naráží na řadu problém;...
Moderní, čtivý a spolehlivý životopis známého světce je plný nevšedních pohledů na sv. Antonína z Padovy. Antonín, jehož znají mnozí výhradně jako divotvůrce nebo pomocníka v....
Francouzský filosof a přední znalec antického myšlení a filosofie Pierre Hadot ve své krátké, ale hutné přednášce postihuje podstatu antické filosofie.
Kolektivní monografie dvaceti autorů se
z různých filozofických pohledů zabývá rozmanitými aspekty
svobody a jejího vnímání od doby antické až po tu současnou.
Příspěvky v tomto výboru rekonstruují Antisthenovo myšlení v širším rámci antické filosofie. Antisthenés zde představuje spojnici mezi klasickou sókratovskou tradicí a hellénistickými formami sokratismu.
Autor sleduje vývoj zhoubného fenoménu od převážně náboženské formy – jejíž kořeny sahají do středověku – k podobě rasové, která se vyvinula na sklonku 19. a začátkem 20. století.