Autorka se ve své knize zaměřila na téma meditace, které si dala za cíl populární, srozumitelnou a odlehčenou formou přiblížit čtenáři v kontextu moderního čarodějnictví, kvantové fyziky a astrologie.
Kniha obsahuje portréty předních osobností české vědy z nejrůznějších oborů, od matematiky, fyziky a astronomie přes vědy o živé přírodě až třeba k historii psané i orální.
Jak skutečná je skutečnost? Je
možné poznat pravdu? To jsou otázky, o nichž ve svých
rozhovorech debatují fyzik a filozof Heinz von Foerster
a vědec zabývající se problematikou médií Bernhard Pörksen.
Jak se pravda skrytě "děje" tam, kde se matematik, fyzik, archeolog, ekonom, biolog, filosof, historik umění či tvůrce uměleckého díla zabývá obvyklými předměty své činnosti, aniž přitom o pravdě samé výslovně přemýšlí?
Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizuje ústřední téma této monografické práce. Nejde o práci odbornou, filozofickou či kosmologickou, nýbrž psanou z živé osobní potřeby a určenou všem, kdo si někdy položili otázky typu „Proč je svět?“...
Steinerovo pojednání o filosofii vychází z protikladů Goethova a Newtonova pohledu na přírodu. "Goethe pokládá smyslové orgány člověka za nejlepší, nejvyšší fyzikální přístroje. Oko je pro něj nejvyšší instancí ...
Novodobá evropská věda je podle našich zjištění umožněna Newtonovým pojetím Boha, to je pro ni conditio sine qua non. Podle Isaaca Newtona je to Bůh sám, který se zjevuje ve všem a který v konkrétních jevech tohoto světa nabývá vždy jen určitých hodnot.
Podle Leibnize je spisek výsledkem dlouhodobého přemítání – a vskutku lze říci, že představuje první soustavné, co možná úplné a vposled i zakládající podání Leibnizova myšlení před monadologickou tezí.
Filosofický úvod do Aristotelova myšlení. Jeho autor si volí stejné východisko jako sám Aristotelés, který v první větě své Metafysiky tvrdí, že všechny lidské bytosti touží svojí přirozeností po porozumění.
Pacidius Philalethi je filosofický dialog „pojednávající o povaze změny a kontinua, nakolik jsou přítomné v pohybu“ složený more socratico v říjnu 1976 během plavby z Anglie do Holandska, na samém konci Leibnizových pařížských let.
Jádro Lovaňských přednášek tvoří výklad tří významných příspěvků k rozvoji moderního vědeckého myšlení, na jejichž vzniku se podílelo prostředí českých zemí.