Paříž byla na přelomu 19. a 20. století cílem návštěv a pobytu nejen českých umělců. Byla tehdy nejen střediskem umění, ale i průmyslu a techniky. Proto se tu potkávali naši umělci třeba s průkopníky létání.
Jindřich Groag spisovatele Čapka několikrát kontaktoval kvůli svým klientům, kteří z důvodu svědomí a náboženského přesvědčení v období první republiky odpírali vojenskou službu. V knize je přetištěna jejich obsáhlá korespondence spolu s komentářem.
Když v roce 1903 zahájili bratří Wrightové éru letectví, sotva by se někdo odvážil předpovědět, že o pouhých 58 let později obletí Gagarin Zemi v kosmické kabině rychlostí 8 kilometrů za sekundu.
Vzpomínky, postřehy a úvahy o literatuře (Kafka, Čapek, Goethe), výtvarném umění (Zrzavý, Tvrdošíjní), o národním charakteru v umění a česko-německém soužití.
Putování pražskou čtvrtí Košiře napříč staletími a v doprovodu osobností, které spoluutvářeli jeji (nejen literární) paměť. Kniha obsahuje bezmála tři desítky fotografií současných Košíř, míst známých i dosud ne zcela objevených.
Johnson hledá v dějinách ostrovní říše především konstantu národních dějin a nachází ji už na samém počátku, kdy Angličané odmítají kontinentální imperiální nadvládu a postupně svůj stát rozvíjejí k čím dál větší hospodářské a politické svobodě.
Velká část světa je obdivuje. U nás se na ně takřka už zapomnělo. Zapomnělo se na stovky Čechoslováků, mužů a žen, kteří v letech 1936–1939 bojovali a umírali ve Španělsku, kde se rozhořela krvavá občanská válka.
Autor, bývalý pracovník Vojenského historického ústavu v Praze, popisuje podrobně, jak se rodil zákrok proti Pražskému jaru v roce 1968 (jehož 45. výročí si právě letos připomínáme) a hlavně, jak se uskutečnil.
Novodobý „český svět“ (řečeno slovy Vladimíra Macury) vznikl a zvolna se konsolidoval během první poloviny 19. století. Od té doby prošel řadou proměn, často i radikálních, v důsledku domácích sporů o jeho základní politické...
Sborník cca 15 studií k 80. narozeninám významného českého a světového koreanisty Vladimíra Pucka zahrnuje široké spektrum příspěvků i přispěvatelů, z valné části předních pedagogů FFUK, ale též doktorandů a odborníků ze zahraničí.
Tato kniha mapuje především ona tři poválečná exilová desetiletí, kdy se Peroutka zapsal do historie české demokracie jako zakladatel rozhlasové stanice Svobodná Evropa, jako přímý účastník exilového života i jako spisovatel a myslitel.
Další literární průvodce Václava Fialy.Vedle slavných Benátčanů, jako byli Tizian, Tintoretto, Claudio Monteverdi, Antonio Vivaldi či Giacomo Casanova, se tu setkáme s neméně zajímavými návštěvníky, včetně těch českých.
Na komiksovou knihu Stopa legionáře, která mapuje historii československých legií za první světové války, navazujeme volným pokračováním s podtitulem Osudy. Najdete v ní osudy dvaceti známých legionářů, které jsou vždy popsány ve stručném životopisu.
Nádhery a hrůzy minulého století ožívají v esejích o českých i světových osobnostech a událostech. Časový odstup napomáhá novým pohledům na T. G. Masaryka a spolužití Čechů a Němců v rakouské monarchii, na Chartu 77, apod.
