Dějiny rozkoše jsou dějinami slasti, individuální, mnohdy nesdělitelné, nepopsatelné, skryté, jindy
naopak tabuizované. Dějiny orgasmu jsou ale zároveň kulturním fenoménem, který podléhá
kolektivní zkušenosti, jež se během staletí proměňuje.
Monografie se zabývá vývojem moderní územní samosprávy v českých zemích po revoluci roku 1848. První díl pokrývá období Rakouska (Předlitavska), meziválečného Československa a Protektorátu Čechy a Morava.
Kniha analyzuje dramatické momenty z novodobých československých a středoevropských dějin, jež se odehrály v předvečer druhé světové války a na prahu války studené.
Kniha shrnuje příspěvky pražského redaktora Československého týdeníku, vycházejícího v New Yorku, z let 1991 až 1996. Kniha o tehdejším politickém dění, ostrých šarvátkách, zvratech i kulturních novinkách, provázejících první nesmělé krůčky ke svobodě.
Kniha Luďka Březiny je zásadním příspěvkem k poznání vztahů a vazeb jednotlivých vedlejších zemí České koruny na konci středověku a v raném novověku – až k historickému mezníku, třicetileté válce.
Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý vás znovu zvou na objevné cesty. Po úspěchu prvního vydání knihy Utajené hrady a zámky I., které je prakticky vyprodáno, vám přinášejí vydání druhé, aktualizované.
Již čtvrtá pražská výprava Otomara Dvořáka a Josefa Pepsona Snětivého Vás zavede k panským sídlům, která vznikala od románské doby až po začátek 20. století.
Devátý díl série konferenčních sborníků z řady „Korunních zemí“ je zaměřen na zemské stavy a pokusy o kodifikaci jejich vztahu k panovníkovi, který vyvrcholil schválením prvního zemského zákoníku, kodexu šlechtického práva v roce 1500.
Kniha VLASTENCI A HRDINOVÉ uzavírá autorskou trilogii (SPLNĚNÝ SEN a ZÁPISKY LEGIONÁŘE) věnovanou dokumentování a historické analýze okolností a souvislostí vzniku Československa.
Italský kulturní antropolog Tommaso
Braccini zkoumá fenomén vampyrismu
v evropských dějinách. Zamýšlí se nad
kořeny představ o vampýrech – mrtvých,
kteří opouštějí hroby, aby pronásledovali
živé.
Kniha se zabývá institucionálním vývojem a každodenním provozem Vysoké školy zemědělské v Praze (dnešní České zemědělské univerzity v Praze) od jejího osamostatnění v roce 1952 do počátku devadesátých let 20. století.
Co by mohlo být současnému člověku odpornější a vzdálenější než uctívání rozložených lidských ostatků? A přece jde o kult, který pojí kontinenty a je doslova vepsán do DNA naší civilizace. Jak je to možné?
Kniha Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně (1940-1941), přibližující činnost vedení československého exilu, je poctou boji za národní svrchovanost a státní samostatnost během druhé světové války.
Výpravná fotografická monografie Jiřího Koliše o předním českém fotografovi 19. století Františku Fridrichovi 1829 – 1892. Kniha obsahuje více než 800 unikátních fotografií a dobových dokumentů nejen z tehdejší Prahy.