Výpravná obrazová publikace představuje bohatý život pražské společnosti za panování císaře Rudolfa II., kdy se Praha po dlouhé době stala centrem císařství.
Zemský sněm byl místem závažných politických jednání mezi moravskými stavy a panovníkem, která se dotýkala významných záležitostí politických, daňových, vojenských, bezpečnostních či náboženských.
Kniha přináší syntézu přírodovědných a archeologických dat a pramenů při řešení historických otázek spojených se vznikem vrcholně středověké sídelní struktury, s počátky exploatace zlata a později i stříbronosných rud v zájmovém území.
Monografie Karla Kovandy je cenným příspěvkem k dějinám hospodářské reformy v Československu v šedesátých letech 20. století. Zabývá se problematikou podnikové samosprávy, která představovala jednu z nejvíce diskutovaných otázek v rámci ekonomiky.
Benediktinskému klášteru v Praze Na Slovanech s chrámem Panny Marie a sv. Jeronýma – jedné z prvořadých památek české gotiky – nebyla dosud věnována žádná samostatná uměleckohistorická monografie. Autoři sledují jeho vývoj od založení do současnosti.
Georges Minois se na pozadí příběhu kacířské knihy, jejíž sám název měl takový vliv, že ač byla pět století pouze mýtem, nakonec musela být skutečně sepsána, zabývá dějinami ateismu v Evropě.
Kniha zkoumá na příkladu malé elitní i elitářské skupiny
dělníků vzestup dělnického hnutí v éře základních společenských a politických změn od předvečeru revoluce
1848 až do počátku první světové války.
Také druhá kniha Petra Michálka Pravda o Západní frontě (po jeho prvotině Pravda o Východní frontě) je detailním popisem průběhu 2. světové války z pozic angloamerických armád.
Po úspěchu velkoformátových titulů Pravda o Východní frontě a Pravda o Západní frontě
(1. část) přichází na knižní trh třetí publikace stejného autorského týmu, která završuje trilogii
o zákulisí největší války v dějinách lidstva.
Publikace Češi o Lužických Srbech charakterizuje a analyzuje jednotlivé etapy českého zájmu o Lužici a Lužické Srby, jak se projevoval ve vědeckých pracích, v publicistice i v umění od Josefa Dobrovského až po vznik české sorabistiky.
Studium dějin vlastního národa a státu je nejen určitým sebe-identifikujícím momentem každé země, ale slouží jako vodítko pro pochopení jejího osudu a stanovení správných budoucích cílů.
Kniha vzpomínek Zoe Klusákové, dcery armádního generála Ludvíka Svobody, sedmého prezidenta Československé republiky, je velmi osobním návratem do doby první republiky, let druhé světové války i do let poválečných.