Kniha se zabývá celkovým studiem podoby drobného sídla v zázemí Prahy v raném novověku – rozvojem intravilánu, extravilánu, populačním vývojem i pomístními názvy.
Výpravná publikace vychází při příležitosti sedmistého výročí nástupu Jana Lucemburského na český trůn následně po jeho sňatku s českou princeznou Eliškou Přemyslovnou.
Renomovaný britský historik moderních dějin lan Kershaw, v této práci navazuje na předchozí knihu Do pekel a zpět: Evropa 1914-1949 (Argo, 2017), již věnoval nejtragičtějšímu období evropských dějin 20. století.
Autorka předkládá zevrubné sondy zacílené ke vztahu církve a společnosti i k správnímu vývoji v pražském a olomouckém biskupství s důrazem na dobu posledních Lucemburků, jež považuje za vrcholné období české středověké církve.
Texty poskytují unikátní a velmi zajímavý pohled na dějiny křížových výprav z druhé strany - tedy z muslimské perspektivy, a představují i pestrý obraz rozličných historiografických a literárních stylů typických pro arabské písemnictví.
Autor na příkladech středověkého a současného vnímání
času, prostoru, prožívání dětství a stáří, eschatologie, vztahu k penězům a k uzavírání manželství, jak mnoho mají lidé současnosti společného s lidmi středověku.
Tomáš Garrigue Masaryk ve stostránkovém životopisném komiksu vzniká k příležitosti 80. výročí úmrtí našeho nejvýznamnějšího státníka 20. století. Komiks sleduje veřejný i soukromý Masarykův život a zaměřuje se na klíčové události jeho života.
Dramatická reportáž o historickém letu Apolla 11 a prvních pozemšťanech, kteří v noci z 20. na 21. července 1969 přistáli na Měsíci, vychází v remaku původního vydání, jež vyšlo navzdory počínající normalizaci a stalo se před padesáti lety na českém knižním trhu fenoménem.
Dosavadní stav bádání o slezském dominikánovi působícím v Praze na sklonku 14. století. Kniha popisuje politickou, kulturní, společenskou a spirituální situaci v Čechách ve 2. polovině 14. století.
Kniha představuje obsah politické komunikace mezi českými zeměmi a zahraničními mocenskými centry stoupenců stavovského povstání (1618–1620), jeho spíše neutrálních pozorovatelů i odpůrců.
Archivářka Tajných vatikánských archivů Barbara Fraleová na základě vlastních objevů nově vykládá historii templářského řádu a zvláště okolnosti jejich procesu. S předmluvou Umberta Eca.