Kristina Pisánská (1364–1430), která se díky svému otci lékaři pohybovala několik let na pařížském francouzském královském dvoře, patří k prvním ženským intelektuálkám, jež ve svých literárních textech reflektovaly problematiku života žen.
Šest autorů, známých i méně známých, všichni nefalšovaní milovníci Prahy, napsali pozoruhodnou knihu o Velké Praze. Pojali ji netradičně jako sérii 38 takzvaných drobnovhledů, tedy jakýchsi „nakouknutí“ za kulisy velkoměsta.
Praha, která se začala formovat stejně jako český stát za vlády prvních Přemyslovců koncem 9. století, dospěla ke svému středověkému vrcholu za vlády císaře a krále Karla IV., Lucemburka po otci, Přemyslovce po matce.
K 1. výročí obnovy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze vyšlo
v Nakladatelství Flétna doposud nejrozsáhleji zpracované dílo k tématu – kniha MARIÁNSKÝ
SLOUP V PRAZE.
Dosud nepublikovaný text jednoho z nevýznamnějších českých historiků. Jedná se o původní, nedávno nalezenou verzi slavného díla Kniha o kosti, kterou napsal Josef Pekař roku 1909, dal ji vysázet a pak ji zdánlivě od základu přepracoval.
Kniha, zpracovaná s využitím velkého množství archivních pramenů, z větší části dosud nepublikovaných, souhrnně pohlíží na problematiku založení a rozvoje námořní plavby v bývalém Československu.
Kniha líčí dějiny Prahy od časů českého národního obrození v první polovině 19. století až do současnosti. Činí tak neotřelou metodou: seznamuje nás se životem a dílem pěti různých osobností z různých časových úseků.
Katalog ke stejnojmenné výstavě v Galerii Roberta Guttmanna představuje různé podoby jedné z nejstarších forem knihy, svitku, jak dodnes žije v židovském náboženství a kultuře.
Základní encyklopedická příručka dějin Prahy, sestavená kolektivem historiků pod vedením Zdeňka Míky. Chronologicky řazená hesla sledují hospodářské, sociální, politické a kulturní dějiny našeho hlavního města.
Kniha popisuje technologii vázání vorových pramenů na Vltavě. Jsme si vědomi odlišností jak technologických, tak terminologických, ve vorařství na jednotlivých řekách, často i na různých úsecích téže řeky.
Čtvrtá kniha tzv. Fredegarovy kronika a pokračování představuje cenný pramen k dějinám franské říše v 7.–8. století na sklonku vlády Merovejců a v době nástupu dynastie Karlovců. Najdeme v ní i ojedinělou zprávu o Slovanech a jejich vůdci Sámovi.
Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.
Monografie věnovaná unikátnímu rukopisnému plánu Prahy olbřímích rozměrů (245×294 cm), jejíž podstatnou součástí je jeho knižní faksimile v měřítku 1:1 s originálem rozvržená na 99 stran. Knihu provází obsáhlá biografie F. A. L. Hergeta.
Karmelitánky působily v Praze na Malé Straně od roku 1656, po josefinských reformách a zrušení řádu našly útočiště v bývalém konventu barnabitů na Hradčanech, kde působily až do nedávné doby.
Budovaly knihovnu, která čítala cca 1000 tištěných knih.
Kolik spěchajících cestujících prošlo odjezdovou dvoranou, kolik jízdenek bylo v pokladnách vydáno, kolik půllitrů piva bylo vyčepováno v restauraci a kolik litrů strojního oleje vyteklo z tyčoví parních lokomotiv ...
Kniha ReKreace nás zavede do minulosti letních venkovských sídel, která vznikala od druhé poloviny 19. století v okolí Prahy, ale i na dalších místech českých zemí.