Známý publicista Jiří Vejvoda poznal média jako moderátor (například Hovorů z Lán s Václavem Havlem), manažer (například ředitel festivalu Zlatá Praha) a nejnověji jako místopředseda Rady Českého rozhlasu.
Čtenář získá představu o tom, jak napsat případovou studii, jak zkoumat politický diskurz, co nabízí institucionální etnografie, jak využít výzkum biografie aj.
Kniha, čerpající z dobového pražského tisku, je pestrým a často i překvapivým obrazem každodenního života obyčejných obyvatel města Žižkova v prvním desetiletí 20. století.
Kniha se na pozadí proměny společenského a vědního paradigmatu zabývá vybranými aspekty postmoderní situace ve vzdělávání. Pozornost je věnována filosoficko-etické perspektivě postmoderny, jež byla v pedagogice spojena s krystalizací nových tendencí.
Kniha ukazuje, že i po roce 1948 dokázala ČSR v některých ukazatelích dosahovat vynikajících výsledků; v celku však její sociálně zabezpečovací systém začal ztrácet efektivitu, a to zvláště s rostoucími problémy plánované ekonomiky od konce padesátých let.
Kniha sleduje proces vzniku, rozvoje, úpadku a zániku
židovské komunity na Frýdecku a Místecku, jež
reprezentuje jedno z židovských společenství na
Moravě a ve Slezsku vyvíjejících se v důsledku
emancipace židů.
Co je vlastně Západ? Jsme my, Češi, skutečně jeho součástí? A pokud ano, proč? Jaká je budoucnost Evropy? Existuje ještě Střední Evropa? Jak se stavět k Východu? Je pro nás Rusko hrozbou nebo výzvou?
Předkládaná kniha představuje třetí výstup výzkumného projektu,
který – vycházeje z umění a kultury především českých zemí, ovšem na
pozadí důsledně reflektovaných souvislostí zejména evropského umění
a kultury 19. a 20. století.
Kolektivní monografie v širokém kontextu analyzuje soudobé dějiny, politickou, hospodářskou, národnostní a sociální situaci a perspektivy vývoje šesti balkánských států: Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Chorvatska, Kosova, Makedonie a Srbska
Jaké podněty poskytuje proces globalizace lidskému učení? Může
existovat vědění nezávislé na sociálních vztazích? Podporuje
ekonomická globalizace rozvoj vzdělávání, nebo způsobuje jeho
úpadek? Takové a podobné otázky si kladou autoři této knihy.
Monografie se zabývá problematikou konstrukce etnické identity a kolektivní paměti, jež je sledována na pozadí biografických vyprávění nejstarší (mezi)válečné generace českých Němců.
Monografie sleduje klíčové otázky a problémy,
s nimiž se republika musela potýkat: začlenění menšin do
fungování státu, přístup státní správy a samosprávy k zástupcům
národnostních minorit, jejich vztah a identifikace s novým státem.
Kniha se věnuje klientelismu a nepravostí v české justici. Na případech, pokrývajících období posledních patnácti let, jsou ilustrovány snahy nejen politiků a lobbistů ovlivňovat chod české justice.
Publikace vychází již v 9. přepracovaném a aktualizovaném vydání a reaguje na nové trendy v přijímacím řízení v českém vysokém školství, kde se u přijímacích zkoušek začínají masivně testovat obecné studijní předpoklady.
Kniha nabízí přehled nově se rozvíjejícího oboru. Seznamuje čtenáře s teoretickými přístupy k občanské společnosti, s teoriemi občanského sektoru, stavem občanské společnosti z historického i současného pohledu v Evropě i v českém prostředí.