Nejisté dějiny jsou knihou, kterou se prolínají kritické otázky nejen směrem do historie, ale také k dnešku. Michal Stehlík a Monika Rybová se zamýšlí ve společném rozhovoru nad tématy významnými v minulosti i naší současnosti.
Životopisný román zachycuje dramatickou životní dráhu Abrahama Lincolna od jeho mládí a jinošství, kdy si jako kupecký mládenec čtoucí v krámě knihy vysloužil přezdívku "poctivý Abe", přes mužná léta až k jeho zvolení presidentem .
Kasejovice jsou malé město ležící na pomezí jižních a západních Čech. Jeho historická zákoutí ukrývají celou řadu zajímavých a zapomenutých příběhů. Kniha Stíny Kasejovicka na ně nahlíží především optikou místních mužů zákona.
Kniha představuje formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století. Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci genderem, třídou, náboženstvím nebo regionem.
Boj o Slovensko označují historikové právem za válku. Nebyla sice vyhlášená, ale padly v ní stovky vojáků a mnoho tisíc jich bylo raněno i pohřešováno.
Válečné memoáry Jiřího Beneše, synovce prezidenta Edvarda Beneše, vyšly již půl roku po skončení války a jsou výjimečné svým obsahem a osobou autora, který byl právě pro svůj příbuzenský vztah k prezidentovi v době okupace perzekvován.
Kniha 30 let svobody vznikla u příležitosti výročí událostí, které započaly v listopadu 1989 studentskými demonstracemi a následně se staly zásadním mezníkem našich novodobých dějin.
Byla to sametová revoluce nebo převrat? Spontánní výbuch zlosti národa nad nepodařeným socialistickým vývojem země a neurvalým bitím studentů nebo zákulisní hra tajných služeb z východu i západu?
Věděla Jitka, že si pro ni Břetislav jede? Proč se pouštělo žilou? Měl Václav IV. po smrti klid? A uměl se Adolf Hitler zamilovat? Historie je plná příběhů, které se do učebnic nevešly – příliš lidských, příliš chaotických, příliš znepokojivých.
Autorka ve své knize analyzuje zprávy středověkých cestopisů,
jejichž autory jsou významní evropští misionáři , kteří působili v různých oblastech Asie v období mezi polovinou 13. a polovinou 14. století.
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Nápravník zažitých nepravd (o Václavu Klausovi) vznikl na základě rozhovorů, které měl jeho autor skvělou možnost vést přímo se stále aktivním prezidentem v rámci návštěv na Hanspaulce přibližně od počátku jara 2014 do konce zimy tohoto roku.
Autor, který je synem židovských rodičů, rekonstruuje osobní a intelektuální genezi dvou mužů, kteří stáli u zrodu myšlenek genocidy a zločinů proti lidskosti. Oba, aniž by o sobě věděli, studovali na téže univerzitě u stejných profesorů ve Lvově.
Jádrem monografie je kritická edice dobového barokního životopisu sv. Jana Nepomuckého z pera jezuity Maxmiliána Wietrowského (1729), a to paralelně latinského originálu i dobového českého překladu.