Kniha představuje formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století. Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci genderem, třídou, náboženstvím nebo regionem.
Doposud nejvýznamnější a nejdiskutovanější kniha birminghamského profesora církevních dějin, která mapuje vývoj církví a náboženských skupin od revoluce 1848 až po začátek první světové války.
Tato práce si všímá vývoje v Československu v období tzv. Pražského jara z pozice Rumunska – země, která se nezúčastnila srpnové intervence Varšavského paktu.
Práce mladého historika se zabývá dějinami rakouské První republiky (1918-1938) od jejího vzniku na troskách habsburské monarchie, přes oslabení demokracie v 20. letech až po vnitropolitickou krizi 30. let a anšlus.
Úspěšná kniha britského autora vykresluje prostřednictvím
pestrého výběru konkrétních lokalit obraz poválečné Evropy,
kde z vyčerpání a chaosu povstávají nové hrozby.
Publikace představuje životní osudy i diplomatickou a zahraničně politickou činnost všemocného habsburského knížete Metternicha v období napoleonských válek.
Lukacs v knize odmítá většinu zaběhaných idejí a doktrín naší doby a nabízí přesvědčivý systém pro pochopení dějin, vědy a lidských schopností vlastního poznání.
Ačkoliv se to již dnes může zdát poněkud zvláštní, v historii Spojených států amerických existovala dlouholetá a co do svého rozšíření a dopadu velmi významná tradice - pěstování konopí.
Severoirský terorismus byl ještě na počátku 90. let 20. století jedním z nejdiskutovanějších bezpečnostních témat v Irsku a Velké Británii, ale časté zprávy o jeho obětech vnímali lidé na celém světě.
Cílem monografie je analýza vnímání a přístupu Velké Británie k problému evropské kolektivní bezpečnosti a k pokusům o její vytvoření v první polovině dvacátých let 20. století.
K přípravě sborníku, který vzešel ze spolupráce FFUK a Ústavu pro studium totalitních režimů, byli kromě historiků z České republiky přizváni i odborníci ze Slovenska, Německa, Rakouska, Rumunska a Lichtenštejnska.
Publikace se věnuje problematice vědní a vzdělávací politiky KSČ v letech 1945-1960, s přesahy jednak směrem k předválečným intelektuálním zdrojům komunistického diskurzu, ale i k návazným společenským zdrojům reformy roku 1968.