Publikace k osmnáctému ročníku Ceny kritiky za mladou malbu 2025 představuje pětici výrazných mladých malířů a malířek: Beátu Hechtovou, Danielu Ponomarevovou, Jana Soumara, Šimona Sýkoru a Ljubu Šlechtovou.
Vize prehistorických světů ve čtvrté monografii legendy českého malířství. Nejproslulejší část díla Zdeňka Buriana si nyní můžete vychutnat v úplnosti a výjimečné reprodukční kvalitě.
Renesanční benátský malíř Giorgione (1477–1510) je v dějinách umění velkou pohánějící silou, která se rychle vytratila, ale přesto zanechala podstatnou stopu v nové éře malířství.
Monografie se poprvé v tomto rozsahu věnuje výtvarným umělcům, kteří ve 30. letech 20. století odešli do Československa, kde na krátký čas nalezli své útočiště před šířícím se nacismem.
Kniha nabízí široké možnosti uvažování o barokním umění vázaném tematicky na problematiku očistce. Je založena na rozboru asi 70 objektů (oltářních i samostatných obrazů, soch a kaplí) pocházejících z území Čech, Moravy a Slezska mezi lety 1640–1800.
Hippolyt Soběslav Pinkas patřil k malířům, kteří dokázali sledovat aktuální umělecké tendence (realismus), a přestože je dnes známější jeho vnuk Jiří Voskovec, náleží mu díky malířské tvorbě i posilování česko-francouzských vztahů.
Zatímco česká výtvarná scéna první republiky je dnes všeobecně známa a přinejmenším klasická moderna je probádanou oblastí, umění „českých Němců“ sledovaného období zůstává opomíjeno.
Das Werk gibt einen fundierten Einblick in die Werke deutschsprachiger bildender Künstler aus Böhmen, Mähren und Schlesien in der Zeit der Tschechischen Republik von 1918 bis 1938.
Katalog, který doprovází druhý ročník litomyšlského Sympozia, spojený s výstavou v Galerii Miroslava Kubíka, má název Česko-slovenské hvězdy. Zúčastnili se ho čeští a slovenští umělci nejmladší a mladší střední generace.
Litomyšlské sympozium vizuálního umění startuje prvním ročníkem a jeho ambicí je každoroční konání. Posláním sympozia je koncentrovat pozornost na zajímavé osobnosti, jevy a tendence současného umění.
Kniha 1912, vycházející u příležitosti výstavy k stoletému výročí otevření Obecního domu, má podobu mozaiky mapující rok 1912, který byl doslova nabit přelomovými událostmi.
Historička umění Julie Jančárková sleduje na základě jedné z nejkvalitnějších sbírek ruského umění z Galerie výtvarného umění v Náchodě obecnější téma.
Tvorba anebo tvořivost, založená na myšlence osvobození a rozvíjení lidské přirozenosti, patřila k velkým tématům modernistické psychologie i pedagogiky a zájem o ni setrvává i v dnešním školském diskurzu.
Jan Kubíček patří k uznávaným průkopníkům konstruktivního umění. Kniha o jeho životě a díle vychází současně s otevřením rozsáhlé retrospektivní výstavy v Galerii hlavního města Prahy, které se umělec, bohužel, nedožil.
Souhrnná publikace, ve které najdete
nejen množství textu uceleně popisující život a tvorbu umělce,
ale také množství reprodukcí z nejrůznějších oblastí
umělcovy tvorby.
Společným jmenovatelem působivých artefaktů shromážděných v této publikaci je jejich africký původ. O umělcích, kteří je vytvořili, však nevíme takřka nic.
Malíř a básník Vladimír Josef Dvořák (*1967) patří mezi výrazné osobnosti českého moderního umění uplynulého půlstoletí spojující výtvarné i slovesné vyjadřování v jeden celek.