Ruské dilema je souborem esejů, jež nejsou systematickým výkladem dějin ruské literatury 20. století, ale spíše zamyšlením nad osudy postav ruského kulturního dění v době, kdy zlo bylo legitimní součástí společnosti.
Brilantní novinář a sžíravý politický komentátor se ve své další knize zamýšlí nad budoucností Evropy v kontextu jejích vztahů k imigraci nejen lidských zdrojů, ale i ideologií.
Předkládaný výbor přináší jednak filozoficky fundované úvahy o místě básnického slova v dnešním kulturním kontextu, jednak brilantní charakteristiky básníků a výtvarných umělců
Kniha představuje výbor z článků a projevů Jana Bati z let 1921–1936, které se dotýkají všech oblastí života podniku včetně celospolečenského kontextu. Dodnes představuje unikátní pramen inspirace pro podnikatele, národohospodáře a zvídavého člověka.
Jakkoliv je Hruškova monografie především literárněhistorickou a interpretační prací, v řadě pozorování a nenásilných syntézách vyjevuje i cosi podstatného o poezii vůbec.
Kniha Patrika Ouředníka reflektuje jeden z výrazných fenoménů 19. století: zakládání „svobodných osad“ v Severní a Jižní Americe Evropany, toužícími po jiném společenském kontextu.
O údělu člověka v kontextu proměn civilizací a kultur. Přes třicet krátkých úvah o lidech (R. Dzurko, J. Císařovský), multikulturalismu, dobru a zlu, civilizační gramotnosti, dialogu...
Druhý díl souborného vydání studií profesora pražské Právnické fakulty UK Václava Pavlíčka věnovaných aktuálním právněhistorickým problémům moderního českého státu v jeho československém a středoevropském kontextu.
Kniha čtrnácti krátkých esejů představuje nemainstreamový pohled na nakladatelskou praxi. Hovoří o zodpovědném přístupu k vydávání knih, který přirovnává k organickému zemědělství.
55 let s nakladatelstvím Wolters Kluwer autor Václav Trojan sice ještě nespolupracuje, ale 55 textů už mu rozhodně odevzdal (navíc je to číslo jeho letošního životního jubilea).
Autor ve sbírce esejů zúročuje své zkušenosti získané dlouholetým působením ve Vězeňské službě České republiky a v mezinárodní společnosti Europäisches Forum für angewandte Kriminalpolitik.
Pojednání o původu jazyků Jeana-Jacquesa Rousseaua (1712-1778) vychází v českém překladu poprvé. Text sám byl objeven až v autorově pozůstalosti a patří mezi nejvýznamnější na dané téma v dané epoše.
Text Michala Horáčka o 292 hodinách jedné revoluce vznikl z poznámek narychlo črtaných v sešitech, na útržcích papírů i po okrajích novin. Deníkovou formou podává o listopadu 1989 ojedinělou zprávu.
Kniha obsahuje čtivě a srozumitelně napsané krátké eseje, které vycházely v rozmezí let 2003 až 2011 jako úvodníky časopisu Vesmír a jež autor pro účely knižního vydání mnohdy rozpracoval a rozšířil o nejaktuálnější informace.
Předkládaný sborník, na němž se podílela řada autorů, je prvním uceleným pracovním výstupem víceletého projektu Studie stavu, struktury, podmínek a financování umění v České republice, podpořeného Ministerstvem kultury ČR.