Společenství na konkrétním místě, u evangelíků zvané sbor, je pořád základem pro pospolitý život křesťanů. Jak ho v současné době utvářet? Kolem čeho ho soustředit, jak ho otevírat ven? Kdy ještě sbor je sborem a kdy zašel?
Vladimír Ivanovič Vernadskij (1863–1945) patřil k mimořádným osobnostem vědy, jejichž odkaz přesahuje hranice oborů i států. Byl zakladatelem biogeochemie, klíčovou osobností vzniku moderní geochemie a radiogeologie, ...
Monografie se zabývá životem a dílem katolického teologa Antonína Salajky (1901–1975), prvního československého absolventa římského Pontificio Istituto Orientale a znalce pravoslavné teologie.
Etika a métis od Petra Slováčka se zabývá otázkami etiky, lidské přirozenosti a společenské spolupráce. Klíčovým pojmem knihy je métis – praktická, flexibilní moudrost, která v antickém myšlení symbolizuje schopnost přizpůsobit se složitým situacím.
Publikace přináší překlad dvou věroučných konstitucí IV. lateránského koncilu (1215), dekretálů Firmiter a Damnamus, jež obsahují nově formulované vyznání víry katolické církve a zpřesněné učení o Boží Trojici.
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla.
Kniha se věnuje pastoraci mládeže v pojetí současné katolické církve. Kromě shrnutí významných směrů pastorální reflexe církevní práce s mládeží obsahuje také přehled o historii a současnosti diecézních center života mládeže (DCŽM) ...
Kniha sleduje vznik, vývoj a současný stav jednoho z relativně úspěšných nových náboženství 20. století: byť příslušníků tohoto hnutí asi není o mnoho více než 50 tisíc, nalezneme je téměř po celém světě, ...
Kniha Bázeň a chvění si bere název z novozákonních epištol. Kierkegaard se snaží pochopit úzkost, jakou musel cítit Abraham, když ho Bůh vyzval, aby obětoval svého syna Izáka.
Předkládaný filozoficko-teologické pojednání odráží mystické spojení poznatků teoretické fyziky a metafyziky při hledání odpovědí
na ty nejzáhadnější otázky podstaty a smyslu lidského bytí.
Když na sklonku roku 1349 dal Karel IV. norimberským měšťanům souhlas se zřízením velkého tržiště na místě dosavadního židovského ghetta, a nepřímo tak připustil následný pogrom, vymínil si, že na místě synagogy vznikne kaple zasvěcená Panně Marii.
Tento cyklus přednášek pronesl F. W. J. Schelling v roce 1810 ve svém rodišti pro úzký kroužek přátel, který ho požádal o stručné objasnění jeho filosofického systému.
Otázka hodnot je u nás obecně zanedbávaným tématem, proto je ambicí autora vyvolat o nich debatu, jež by nepomíjela díla autorů, jako jsou Friedrich Nietzsche, Max Scheler,
Nicolai Hartmann a Martin Heidegger.
Kniha se zabývá vývojem africké filosofie společnosti. V návaznosti na české myšlení předkládá perspektivu, jež umožňuje komplexněji pochopit začátky tamního filosofického myšlení, jeho situaci v koloniální a postkoloniální éře.
