Výsledkem mezistátních smluv mezi Československem a Mongolskem v padesátých a šedesátých letech 20.století byla kulturní, vědecká a posléze hospodářská spolupráce.
Pokud se dospělý člověk, otec dvou malých dětí, vydá na vysoce nebezpečnou cestu za svým dětským snem, jistě to můžeme považovat za sprostý a sebestředný hazard. Ale co když to udělá znovu? A pak ještě jednou?
Neuvěřitelný příběh statečné ženy Blanky Čílové (93 let), která se v mládí zapojila do protikomunistického odboje, založený na autentických rozhovorech a archivních materiálech. S manželem Zdeňkem patřila k novopacké odbojové skupině.
Svět na divadle ukázat, a celý… Jedná se o nejnovější publikaci ediční řady Eseje, kritiky, analýzy, která přináší soubor studií a kritik teatroložky a kritičky Jany Patočkové.
Tvorba Zbyňka Sekala (1923–1998) se v mnohém vymyká nejen českému, ale i světovému sochařství. Vyrůstá ze středoevropské modernistické tradice a svými východisky se dotýká principů, které jsou příznačné východní vizuální kultuře, především japonské.
Monografie se skládá z příspěvků autorů specializovaných na různé oblasti dějin umění. Spojuje je záměr zabývat se kresbou jako „Základem všeho umění“ z perspektivy jejich oblastí výzkumu.
Vstoupíme-li do imaginárního světa Jaroslava Róny a odhalíme jeho niterné výtvarné sny, pomůže nám to pochopit cíle umělcovy tvorby a dešifrovat široký námětový rejstřík a repertoár motivů jeho díla.
První ucelená historická práce o československých ženách, které prošly za druhé světové války vězněním v centrálním ženském koncentračním táboře nacistického Německa,
v Ravensbrücku.
Tato kniha představuje některá umělecká díla vytvořená ženami od renesance až po současnost. Na jejich díla pohlíží skrze umělecká hnutí, konkrétní díla, témata a důležité okamžiky.
Kniha se zabývá méně známou částí středověkého dramatického textu – scénickou poznámkou převážně latinských náboženských her, které byly uváděny v chrámovém prostředí po celý středověk již od 10. století.
Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace. Publikace, věnovaná výtvarné scéně „ruské Prahy“, se neomezuje na autorky
Kolektivní monografie autorů z Filozofické fakulty UK pojednává o Wagnerově nechvalně proslulém spisu Židovství v hudbě a obecněji o sociálně-politických aspektech provozování Wagnerových oper.
Kniha mapuje a zhodnocuje dílo konceptuálního umělce a spisovatele Milana Kozelky (1948–2014). Konceptuální umělec a literát Kozelka zanechal nesmazatelnou stopu v českém umění především osmdesátých a devadesátých let.
Katalog vydaný ke stejnojmenné výstavě, pořádané v GAVU Cheb v termínu 10. září 2020 – 3. ledna 2021, je úzce vymezenou sondou do tvorby Jiřího Načeradského (1939–2014). Zabývá se autorovým vztahem k fotografii.
Situacionisté tvrdili, že pod úrovní ulice se rozléhá nekonečná pláž. V duchu této poetické a v zásadě revoluční představy Alt obsesivně dokumentuje pouliční výkopy.
Publikace doprovázela stejnojmennou výstavu v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a představuje dvanáct výstavních projektů, které ve 20. století formovaly dějiny designu v českých zemích.