Publikace seznamuje čtenáře s hodnotami krajiny a unikátním chovem a výcvikem starokladrubských koní, díky jemuž získala tato jedinečná polabská krajina svou podobu.
Publikace je zaměřena na podněty německojazyčného konvečního dramatu, zejména na českou recepci vídeňského předměstského divadla, stejně jako na recepci sentimentálního dramatu.
Renesanční letohrádek Hvězda patří k symbolům Prahy. Autoři jej uvedli nejen do kontextu habsburské „rekreační“ architektury , ale také do kontextu architektury evropské.
Tématem publikace je nahlédnutí do uvažování o módě v širším sociokulturním kontextu. Reflektuje aspekty a tendence současného nezávislého oděvního designu a věnuje se především teoretickým souvislostem.
Jako dlouholetého divadelního praktika a teoretika ho zajímá, jaký vliv mají tyto tendence na oblast divadla a herectví zvlášť i jak se projevují v příbuzných uměních.
Anna Zemánková (1908–1986) patří k těm osobitým tvůrcům, jejichž dílo nelze spoutat jednoznačnou charakteristikou. Z mnoha důvodů bývá její tvorba zařazována k art brut, v jehož kontextu patří k těm nejtajemnějším a nejmagičtějším.
První oddíl knihy se zabývá prezentací Čapkova díla v učebních textech pro střední školy v období 1918–2018 ve vztahu k literárněvědné recepci a proměňujícímu se kurikulárnímu kontextu.
Fenomén scénického čtení, jemuž je věnována monografie s výmluvným názvem V hlavní roli text, hraje v kontextu současné divadelní tvorby nemalou roli. Přesto však – anebo právě proto – vyvolává rozporuplné reakce; dalo by se dokonce říci, že je průse
V celkem 8 studiích autoři čtenáře seznamuji se způsoby animace, dobovými kontexty, se zapojením žánru hororu, technikou adaptace, zapojením snu a freudovské interpretace či způsobem financování u filmů Jana Švankmajera.
Kniha nabízí originální a často velmi osobní vzpomínky či „dvojvzpomínky“ na výjimečné osobnosti kulturního a intelektuálního života, s nimiž se autoři setkávali zejména při vydávání brněnských časopisů Proglas, Revue Politika a Kontexty, ...
Viktor Pivovarov (1937) patří mezi hlavní osobnosti ruského neoficiálního umění, je jedním ze zakladatelů moskevské konceptuální školy a známým ilustrátorem. Od roku 1982 žije a tvoří v Praze. Jeho díla se nacházejí ve významných světových sbírkách.
Vydavatel: Galerie moderního umění v Hradci Králové
Kolektivní monografie Naťuknout špičku vejce: Kolumbus jindy a dnes se soustředí především na
specifika zobrazování Kryštofa Kolumba v umění a kultuře v českých zemích.
Strhující text, který se zabývá nejen básníkovým životem, ale též literárním kontextem, dobou a místy, na nichž Ivan Blatný žil. Kniha získala cenu Magnesia Litera Kniha roku 2014.
