Sborník historiografických příspěvků je vydán při příležitosti životního jubilea předního českého historika Jana Galandauera, jenž se ve své bohaté publikační činnosti soustředil na výzkum českých a rakouských dějin 19. a 20. století.
Soubor čtrnácti prozaických textů autora publikujícího pod pseudonymem Pavel Drozdi nese podtitul "postmoderní pohádky", ačkoli samotné texty je nesnadné žánrově klasifikovat.
Monografie ve třech kapitolách analyzuje kontextuální předpoklady, povahu a význam vztahů mezi utvářející se českou a vídeňskou literární modernou devadesátých let 19. století.
Výbor z článků, studií a rozhovorů prof. Františka Janoucha, věnovaných jaderné energetice a budoucnosti lidstva. Kniha vychází k autorovým osmdesátinám.
Soubor textů z let 2000–2007 od známé grafičky a ilustrátorky je komponovanou koláží postupně se rozvíjejících, na sebe navazujících textových vrstev nejspíše srovnatelnou se strukturou cyklu Šlépějí Jakuba Demla.
Velká reprezentativní monografie připomíná jednu z uměleckých osobností, jejíž dílo se podstatně podílí na formování české výtvarné kultury od počátku šedesátých let dodnes, ale která byla díky specifickému zaměření své tvorby někdy neprávem opomíjena.
Na přelomu 14. a 15. století přeložil nejvýznamnější český literát středověku Tomáš ze Štítného do staročeštiny tehdy velmi aktuální vize svaté Brigity Švédské (1303-1373). Předkládány jsou dvě verze tohoto překladu.
Kniha, vydaná u příležitosti mozartovského roku, je výborem dopisů, které Mozart napsal své ženě Konstanci převážně v posledních třech letech svého života.
Publikace je věnovaná malířskému, kreslířskému a grafickému dílu Marie Galimberti-Provázkové, jedné z mnoha přehlížených českých umělkyň první poloviny 20. století.
Bestseller amerického akademika a investičního poradce libanonského původu analyzuje fenomén "černých labutí", tj. nepředvídaných jevů a událostí s významným dopadem na život jedince nebo celé společnosti, jakým byl např. teroristický útok z 11. září 2001.
Řecké slovo fysis, obvykle překládané ve významech „příroda“ nebo „přirozenost“, se pro nás stalo jedním z určujících rysů archaické filosofie, která je tradicí pochopena zejména jako „zkoumání přírody“...
Kniha připomíná zkušenosti člověka, jenž si na náměstích vycinkal dnešní dobu, ale především zažil hrůzné události minulého století: válku, teror padesátých let, osmašedesátý se vším všudy, ale i normalizační bezpráví a blbnutí.
Publikace přináší nový pohled na T. G. Masaryka ze státoprávního hlediska. Zabývá se vývojem Masarykových názorů schvalujících či odmítajících revoluci jako cestu ke změně ústavního pořádku a zkoumá myšlenkové vlivy, které na Masaryka působily.
