Kniha přináší soubor kázání irského dominikána, teologa a filosofa Herberta McCabea OP (1926–2001), který proslul jako mimořádný kazatel, stylem připomínající Chestertona.
Život, který byl obětován, darován za druhé, má v sobě určité tajemství. Takový byl i život Pierra Claverieho OP, dominikána a biskupa v alžírském Oranu, a tato kniha nám umožňuje do jeho tajemství nahlédnout.
Teologická suma je mistrovským dílem středověké teologie, dodnes udivujícím propracovanou architekturou a pronikavostí vhledu. Kdo byl její autor, z jakých zdrojů při svém bádání vycházel a jak ovlivnil vývoj poznání a teologie dalších staletí?
Člověka po pádu dusí hanba, padá pod ní, skrývá se, pohrdá sebou. Ale Bůh se nestydí za člověka, kterého stvořil. Naopak, obnovuje ho a nabízí mu oděv, kterým by zakryl svou nahotu.
Církev příliš dlouho mlčela ke zneužívání, jež se odehrávalo v jejím středu. Příliš dlouho před tímto skandálem zavírala oči. Příliš dlouho se domnívala, že stačí pokračovat v již známé cestě. Proto se autor této knihy rozhodl promluvit.
Poznání ambrosiánské bohoslužby může být velmi užitečné, neboť se po celé dějiny rozvíjela v nedalekém sousedství Říma, během vývoje některé prvky z římské tradice přebírala, a jinými prvky naopak římskou liturgii sama obohatila.
V této části Teologické sumy (STh III, q. 27–30) Tomáš analyzuje teologické argumenty převzaté z Písma, Tradice, církevních otců a koncilů, které objasňují život a vlastnosti Matky Boží v úzké souvislosti s početím a narozením Krista.
V První části Sumy, poté co Tomáš pojedná o teologii a důkazech Boží existence, věnuje svoji pozornost otázkám o Boží esenci. Z této části pocházejí i dvě otázky, jež tvoří obsah předkládaného svazku (STh I, q. 12–13).
A Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil. – Jak dnes s užitkem číst vyprávění o ráji, ptá se milánský biskup svatý Ambrož († 397) a nabízí svým čtenářům propracovaný komentář prvních kapitol knihy Geneze.
Svatý Tomáš Akvinský, intelektuál mimořádných kvalit, a proslavený teolog, jehož díla se studují i dnes, bývá považován za autora, kterého není snadné číst. Velký znalec jeho díla Jean-Pierre Torrell chce v této knížce usnadnit přístup k jeho dílu.
Další svazek ze souboru Quaestiones disputatae de veritate přináší překlad otázky 22, ve které Tomáš pojednává téma vůle. Otázku disputoval a sepsal během svého vyučování na pařížské univerzitě v letech 1257–1258.
Svazek přináší další část christologických otázek třetí části Teologické sumy (STh III, q. 7–15). Tomáš v nich pojednává o důsledcích Božího vtělení, tedy o všem, co bylo osobou Božího Slova s lidskou přirozeností zároveň přijato v Ježíši Kristu.
V tomto prvním pojednání o stvoření Akvinský se snaží vysvětlit terminologii a představit některé základní principy, které používá v následujících pojednáních Sumy.
Tomáš Akvinský nebyl pouze filosof a teolog, ale také vykladač Písma svatého. Jeho komentáře k biblickým knihám tvoří významnou součást jeho díla. Tento svazek přináší první překlad z Tomášových biblických komentářů, a to jeho výklad listu Filipanům.
