Soubor 18 kázání s obsáhlou úvodní studií seznamuje čtenáře s postavou dominikánského kazatele Jana Taulera, který patří spolu s Mistrem Eckhartem a Jindřichem Susem k nejvýznamnějším představitelům německé mystiky.
Dnes je metafyzika o Bohu obtížena silnou nedůvěrou. Proto je celému výkladu předřazena kritická reflexe některých moderních filosofických i teologických směrů, které ústí v agnosticismu.
Katechetická dílka svatého Augustina odrážejí praxi církve té doby, ačkoli v mnohém ji přesahují a obohacují. Novým prvkem je historický výklad dějin spásy, na němž Augustin teprve staví systematický výklad křesťanského učení.
Maritainovo pojednání Láska a přátelství ukazuje netušené možnosti, které jsou skryty v nitru člověka, velké perspektivy, jež možná berou dech, ale zároveň probouzejí touhu, kterou jsme v sobě dosud netušili.
O Gredtových Základech aristotelsko-tomistické filosofie lze říci, že jsou vyváženým shrnutím nejvýznamnějších výsledků, jichž dosáhla obnovená "třetí" scholastika v 19. století.
Dnešní pokusy o křesťansko-islámský dialog nejsou ničím novým a nebyly nové ani v době svatého Tomáše Akvinského. Nový byl však způsob, jakým se nyní snažilo křesťanství s islámem vypořádat.
Anonymní kartuzián nás v první části knihy (která vyšla poprvé v roce 1945) učí jednoduché metodě meditace, která umožňuje modlit se bez přestání, tak jak to požaduje Kristus v evangeliu. Druhou část knihy tvoří kázání v kapitule.
Tématu posledních věcí patří v myšlení a rozjímání kardinála Journeta významné místo. Tato kniha nabízí pečlivý přepis kázání, jež na toto téma pronesl při duchovním cvičení v roce 1961.
Kniha Promluvy o modlitbě nám přináší jedny z nejkrásnějších duchovních cvičení, která kázal kardinál Journet. Jejich hlubokou inspiraci vyjadřuje podtitul: Modlitba s Ježíšem.
Smysl pro víru (sensus fidei) je oním nadpřirozeným poutem v srdci lidí, které drží pohromadě církev. Jasnější vědomí o tomto nesmírném daru by měl vést zejména katolického věřícího k novému sebehodnocení.
