Autoři předkládají významná témata z teorie mezinárodních vztahů. Vedle otázek vyplývajících z klasických přístupů (realismu, liberalismu, konstruktivismu) se věnují současné problematice - evropské integraci, globalizaci, hegemonii a multilateralismu.
Deník Camila Hoffmanna, českého žida, německého básníka a československého diplomata, který ve třicátých letech pracoval jako československý tiskový atašé v Berlíně.
Jaké jsou příčiny válek v moderním světě? Žijeme v době nadcházejícího celosvětového míru nebo v období střetu civilizací? Na tyto otázky se ve svých příspěvcích snaží odpovědět sociolog Stanislav Holubec.
Předkládaná publikace představuje českému čtenáři výzkumnou tradici studia politické ekonomie v mezinárodních vztazích, zaměřuje se především na základní pojmy, teoretické koncepty a diskuze v rámci tohoto perspektivního oboru.
Americkému filosofu a sociologu Robertu Nisbetovi se v této čtivé analytické rozpravě podařilo téměř nemožné: precizně definovat a srozumitelně vysvětlit politický konzervatismus.
Autorka v textu vypracovává teoretický rámec tří vzájemně provázaných politických procesů: procesu politické komunikace, volebních kampaní a politického marketingu.
Kniha věnovaná Michelu Foucaultovi se skládá ze dvou částí. V první se Pavel Barša zabývá Foucaultovou politickou filozofií, kterou chápe jako radikalizaci osvícenství. Josef Fulka se ve druhé části zaměřil na texty, které Foucault věnoval literatuře.
Mocenské plány ansbašských (franských) Hohenzollernů se vedle Východního Pruska orientovaly také na Slezsko, které bylo vhodným nástupištěm pro jejich expanzi ve střední a východní Evropě.
Michel Winock – historik a emeritní profesor na Institutu politických studií v Paříži – sleduje Hugovu dráhu, a přitom soukromé události spojuje s převratnými daty národních dějin a literární činnost s politickým bojem.
Objevná kniha nahuštěná fakty a obsáhlým seznamem odborné literatury bude nepochybně zdrojem mnoha cenných informací pro všechny, kteří se romskou problematikou zabývají.