Období 1890 až 1914 bývá nazýváno „Belle Époque“. Během této „krásné epochy“ došlo k výraznému technickému a ekonomickému rozvoji. V této knize se seznámíte s tehdejším životem ve městech a na vesnicích
Práce Mezi Mnichovem a Prahou: umění 19. století, která je dílem kolektivu autorů vedených Taťánou Petrasovou a Romanem Prahlem, se zabývá jednou z evropských metropolí, které v 19. století formovaly české umění.
Historická práce přináší zcela nový pohled jak na politické a vojenské pozadí okupace Československa v srpnu roku 1968, tak i na samotný její průběh. Autor jako jeden z prvních mohl pracovat i s dokumenty z archivů bývalého SSSR, NDR, Bulharska a Polska.
Kniha Helsinský efekt Daniela Thomase je jako celek velmi srozumitelná, napsaná s hlubokou znalostí věci a rozhledem po celém komplexu helsinské problematiky.
Tato práce si všímá vývoje v Československu v období tzv. Pražského jara z pozice Rumunska – země, která se nezúčastnila srpnové intervence Varšavského paktu.
Cílem předkládané monografie, která je založena na několikaletém výzkumu v britském Národním archivu i v dalších zahraničních a domácích archivech, je analýza vnímání a přístupu britského vyslanectví v Praze.
Nejnovější syntetická práce německé historiografie o nuceném pracovním nasazení zahraničních dělníků a vězňů koncentračních táborů ve válečném hospodářství nacistické Třetí říše.
Profesor František Černý, první polistopadový děkan FF UK, se ve svých
vzpomínkách vrací k dvacetiletí tzv. normalizace (1969–1989), jednomu
z nejrozpornějších období v dějinách Univerzity Karlovy.
Edice dokumentů z období 1848-1860 (první vydání 1893), které připravil spisovatel a sekretář Muzea království Českého Jana M. Černý obsahuje více než 300 politických textů.
Autor ve své práci sleduje sovětskou taktiku na poli mezinárodních jednání o lidských právech od roku 1966 až po Helsinskou konferenci v roce 1975. Věnuje se také účasti Rady svobodného Československa, která formulovala strategii československého exilu.