Výsledek pro: pravoslaví

Jeroným Pražský (†1416) patřil k nejvýraznějším postavám počátků husitského hnutí.

Prague in the Reign of Rudolph II takes readers back to the days of the Habsburg Emperor Rudolph II (1576–1611) when Prague became the metropolis of the Holy Roman Empire.

Polský historik zasvěceným způsobem zkoumá podobu učení o trojím lidu v českém prostředí 14. a 15. století, tedy v době, kdy již v západní Evropě poněkud ztrácelo na síle.

Kostel Panny Marie na Pražském hradě patřil k nejhledanějším památkám Čech již od druhé poloviny 19. století. Do bouřlivé názorové výměny nad jeho polohou a významem se postupně zapojili snad všichni přední znalci raného středověku.

Na přelomu 14. a 15. století se v Praze zrodila hereze, která svou silou pozdvihla celou zemi. Z věrnosti k svému mluvčímu mistru Janu Husovi Čechy přervaly pouta s koncilem i císařem, kteří jej vydali světské moci k upálení na hranici.

Haličsko-volyňské knížectví se rozvíjelo na velmi exponovaném pomezí střední a východní Evropy a bylo nuceno žít v neustálém kontaktu se světem pravoslaví a katolicismu, světem baltského pohanství a stepních etnik.

Monografie představuje první komplexní pojednání o sporu mezi Řádem německých rytířů v Prusích a Polsko-litevskou unií na kostnickém koncilu (1414–1418), který je analyzován ze tří navzájem se prolínajících hledisek, diplomacie, práva a propagandy.

Publikace o Rudolfinské Praze. Vytvořil ji kolektiv deseti autorů, specializovaných na jednotlivé umělecké oblasti.

Populárně vědecká kniha s příspěvky 22 autorů nejrůznějších historických specializací přibližuje Husův skutečný i druhý život od pozdního 14. století do současnosti a jeho postupný přerod z církevního reformátora v ideální a idealizovaný vzor.

Sborník zahrnuje třináct příspěvků českých a polských medievistů věnovaných problematice zbožnosti a hereze v pozdním středověku.

Publikace věnovaná osobnosti, době a aktivitám významného středověkého cestovatele českého původu Odorika z Pordenone.

Sborník věnovný problematice geneze české a polské šlechty v raném a vrcholném středověku a problematice sociální reprezentace šlechty ve středověku pozdním.

Studie českých, polských a slovenských badatelů jsou věnovány právním aspektům uzavírání manželství, manželství jako politiku a sociokulturním aspektům manželského života a sexuality ve 14. a 15. století.

Příspěvky jednotlivých autorů analyzují podoby utváření kolektivní paměti a identity středověkých státních, národních a profesně či sociálně vymezených komunit v českém a polském prostředí 12.-15. století.

Sborník obsahuje příspěvky tří desítek českých, polských a německých badatelů. V jednotlivých příspěvcích je kladen důraz na komparativní studium rituálů a slavností .

Studie českých a polských medievistů zařazené do monografie Středověká univerzitní vzdělanost reprezentují moderní přístupy ke zkoumání pozdně středověkých univerzit.

Autor ve své odborné studii vychází především z tzv. knih svědomí, které vznikaly jako součást soudního řízení v raném novověku.

Klášter založila členka královské dynastie Přemyslovců sv. Anežka (1211–1282), řadící se k velkým duchovním osobnostem Evropy. Autorka knihy se v deseti kapitolách postupně zabývá osobou zakladatelky, vznikem a vývojem františkánského řádu...

Sborník přináší dvanáct příspěvků českých a polských historiků, věnovaných problematice sociálních dějin pozdně středověkých měst.