Popová historie, jak ji psaly ženy Chápání lidské tvorby a tvořivosti bylo a stále je poznamenané patriarchátem. Co je pro muže samozřejmostí, pro ženské autorky stále znamená výzvu a bitvu navíc. Málokde to je tak zřejmé jako v populární hudbě.
V druhé polovině 50. let přišel do Prahy rock'n'roll. Následujících několik desetiletí, maskován termínem big beat (který posléze zmutoval v libozvučnou českou verzi bigbít), významně ovlivňoval kulturní život v metropoli.
Prague Soundscapes is the first book focusing on music in Prague from other than musical-historical perspectives. It approaches musical events in present-day Prague from an ethno-musicological position, sometimes called musical anthropology.
Pražské hudební světy jsou první knihou, která se věnuje hudbě v Praze z jiné než hudebně historické perspektivy: K hudebním událostem dnešní Prahy přistupuje z pozice etnomuzikologie, někdy nazývané také hudební antropologie.
Eseje Jana Suka vyzařují vašnivé zaujetí pro operu, lásku k hudbě, zvídavost a míru empatie, kterou najdeme v české literatuře s hudební tématikou jen zřídkakdy.
Předkládaný sborník příspěvků je věnován tématu tří dongiovanniovských oper, které byly v 18. století vytvořeny v Praze a měly zde ve třech různých divadlech i své světové premiéry.
Praha měla pro Mozartův život a dílo význam nejen jako metropole, v níž osobitý tvůrce nalezl největší pochopení, ale i jako centrum, z něhož se jeho hudba v opisech šířila i do jiných zemí.
Jako jedna z prvních LP desek v exilovém vydavatelství Šafrán 78 ve švédské Uppsale vyšlo album Jaroslava Hutky Pravděpodobné vzdálenosti, live nahrávka z Baráčnické rychty na pražské Malé Straně, kterou s autorem připravil k vydání zvukař Jindřich Kučera.
Kniha je věnována jednomu z klíčových období dějin pražského divadla, vrcholným rokům zdejší italské opery (1781–1785), které významně ovlivnily světově proslulou tvorbu a recepci děl W. A. Mozarta. Téma je pojednáno ze dvou vzájemně se doplňujících