Monografie věnovaná unikátnímu rukopisnému plánu Prahy olbřímích rozměrů (245×294 cm), jejíž podstatnou součástí je jeho knižní faksimile v měřítku 1:1 s originálem rozvržená na 99 stran. Knihu provází obsáhlá biografie F. A. L. Hergeta.
Urbanistické plány na nacistickou přeměnu hlavního města protektorátu a činnost plánovací komise, kterou nacisté personálně i fakticky ovládli a využili ve prospěch svých germanizačních záměrů.
Pevnou součástí tisíciletého vývoje české metropole je rovněž formování pražských zahrad a parků – palácových, hradních, klášterních, soukromých i veřejných.
Kolik spěchajících cestujících prošlo odjezdovou dvoranou, kolik jízdenek bylo v pokladnách vydáno, kolik půllitrů piva bylo vyčepováno v restauraci a kolik litrů strojního oleje vyteklo z tyčoví parních lokomotiv ...
Historická monografie se zaměřuje na organizaci studia a studijní systém a popisuje mocenské a institucionální mechanismy ovlivňující školu v jednotlivých etapách její existence od jejího založení Benešovými dekrety v roce 1946 až po počátek 90. let.
Cílem předkládané monografie, která je založena na několikaletém výzkumu v britském Národním archivu i v dalších zahraničních a domácích archivech, je analýza vnímání a přístupu britského vyslanectví v Praze.
Rok 1848 je nesporně jedním z nejdůležitějších vývojových zlomů v dějinách.Kniha popisuje nejdůležitější dění hned v několika evropských zemích, které se pak velmi silně projevily v Praze a o něco později i v Brně, zde naštěstí méně krvavě.
Kostel Panny Marie na Pražském hradě patřil k nejhledanějším památkám Čech již od druhé poloviny 19. století. Do bouřlivé názorové výměny nad jeho polohou a významem se postupně zapojili snad všichni přední znalci raného středověku.
Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.
Nejnovější syntetická práce německé historiografie o nuceném pracovním nasazení zahraničních dělníků a vězňů koncentračních táborů ve válečném hospodářství nacistické Třetí říše.
Karmelitánky působily v Praze na Malé Straně od roku 1656, po josefinských reformách a zrušení řádu našly útočiště v bývalém konventu barnabitů na Hradčanech, kde působily až do nedávné doby.
Budovaly knihovnu, která čítala cca 1000 tištěných knih.