Slavjanofilství je klíčovým hnutím, bez něhož nelze pochopit vývoj ruské kultury v 19. a 20. století ani řadu jevů současného ruského života. Přesto nebo snad právě proto se v literatuře málokde setkáme s jeho konkrétnějším vymezením.
V dnešní době lidé již moc neznají původní lidové zvyky, které dodržovali jejich předkové o svátcích a slavnostech. Kniha Rok ve starodávných slavnostech našeho lidu svým čtenářům přiblíží, jak dříve probíhaly významné svátky a slavnosti.
Obsáhlá a obrazově bohatá monografie mapuje slavnosti, ceremonie a rituály, jež našly uplatnění v prostředí Českého království v období pozdního středověku.
Knižní rarita z 16. století, která pro velkou část Evropy znovu objevila okcitánské trubadúry. Vyšla v Lyonu v roce 1575 zároveň francouzsky i v italském překladu a jejím autorem byl mladší bratr lékaře a astrologa Michela Nostradama.
Autor se znovu vrátil do jižních Čech, tentokrát s přesahem hlavně na jižní Moravu, aby popsal zrod, rozkvět, ale i zánik nejslavnějších rodů spojených s regionem.
Odborná publikace představuje Slavětínský oltář - významnou středověkou malířskou památku ze sbírek Národního muzea. Jedná se o vůbec nejstarší dochovaný utrakvistický oltář v Čechách.
Poutavý textový doprovod popisuje mnohdy spletitou a dobrodružnou historii „života“ jednotlivých klenotů a seznámí zájemce i s jejich souč. umístěním v pokladnicích jednotlivých států.
Publikace podává ucelený etnologický a kulturně historický pohled na lidové obyčeje a slavnosti v českých zemích, vázané na roční období a data v kalendáři.
Český čtenář má příležitost pohlédnout na evropskou, americkou i celosvětovou minulost očima dvou anglických historiků, kteří se ve své knize snaží oddělit skutečnosti od omylů, mýtů a nánosů času.
Objevit něco tak úžasného, že svět už nikdy nebude jako dřív. Sen všech archeologů, který se ale vyplní jen nemnoha z nich. Často jsou známa jen suchá fakta. Za nimi ale stojí příběhy plné dobrodružství a romantiky, dřiny… a samozřejmě i štěstí.
Nová kniha Hany Kneblové, autorky úspěšné knihy Život českých panovníků, obsahuje množství zajímavých informací o českých zemích ve středověku, zavede čtenáře do dob knížat a králů i do období husitských válek.
I přes rozsáhlé dílo, které po sobě František Schmoranz starší zanechal a zásadní dopad jeho aktivit v oblasti památkové péče na dnešní stav řady objektů, zejména v regionu východních Čech, nebyla dosud jeho osobě věnována odpovídající pozornost.
Autorka si kladla otázku, kdo ve městě patřil k hlavním aktérům reformačního příběhu, jak spolu vzájemně komunikovali a ve kterých oblastech zdejšího života hrála konfese podstatnou roli.