„Dlouhé“ 19. století, doba od konce 18. věku do vypuknutí první světové války, nebylo jen stoletím zrodu občanské společnosti, dobou dotváření politických struktur, diplomatických jednání, málo trvanlivých mírových smluv a válek.
Publikace se zabývá vztahy mezi střední Evropou a Latinskou Amerikou. Autoři se zaměřují převážně na období dvacátého století, kdy se kontakty mezi těmito regiony podstatnou měrou rozšířily a diverzifikovaly.
Pražské romancero je soubor 81 osmerkových kramářských listů z 16. století, tištěných převážně v kastilskému Burgosu, jež do Prahy přivezli v 17. století irští mniši. Do tohoto vydání bylo vybráno sto z původních romancí s různorodými tématy.
Dějiny, které známe ze školy, často nejsou přesným popisem starých událostí. Spíš se jedná o manipulaci s realitou na objednávku tehdejších panovníků, tajných spolků či církve. Evropa má však kromě své oficiální historie také historii dobře utajenou.
Druhé číslo revue Paměť a dějiny se věnuje kulatému výročí „srpnové okupace“. Filozof a teolog Wolfram Tschiche ve vzpomínkově laděném textu píše o tom, jak ho události v Československu přiměly definitivně se vymezit vůči komunistickému režimu ...
Publikace zachycuje vzpomínky čs. legionáře Antonína Matejska (1888-1961), který nastoupil v první světové válce do rakousko-uherské armády a byl odvelen v rámci 18. pěšího pluku na východní frontu.
Hlavní postava knížky se zamýšlí nad tím, co vše zažila během dvacátého století. České dějiny tohoto období představovaly vskutku velké drama s fascinujícími zápletkami....
Bitva na Bílé hoře bývá označována jako největší prohra českých dějin, jako národní tragédie nejhoršího dosahu. Málokteré bitvě byl přisuzován tak tragický význam jako této krátké vojenské srážce, která netrvala ani celé dvě hodiny.
Přepad československého území nacistickými ordnery s cílem jeho násilného připojení k Německé říši, protože díky svému převažujícímu českému osídlení nebylo zahrnuto do pomnichovského záboru, byl zmařen československým vojskem a četníky.
Výpravná fotografická monografie Jiřího Koliše o předním českém fotografovi 19. století Františku Fridrichovi 1829 – 1892. Kniha obsahuje více než 800 unikátních fotografií a dobových dokumentů nejen z tehdejší Prahy.
Kniha Zvolili svobodu je třetí částí autorčina cyklu mapujícího osudy tvůrců ruské kultury 20. století, kteří vyjadřovali nesouhlas se sovětsko orwellovskou skutečností, v níž žili.
Kniha Vratislava Kulhánka Cestou na hrad je shrnutím života muže, který se vypracoval od základních dělnických povolání až k manažerskému vrcholu šéfa mladoboleslavské Škodovky.