světové dějiny

Kniha odhaluje existenci vyspělých civilizací na našem území, které již v dávných dobách zanikly při celosvětových katastrofách, a proto je jejich odkaz z paměti lidstva již dávno vymazán.

Další kniha z edice Dějiny moravských měst.

Kniha, dílem analýza historie, dílem výsledek pozorování dramatu v soudní síni.

Autor nás provází nevšedním a poutavým světem jedné části jihočeského kraje. Setkáváme se s mýty a legendami, ožívají v ní zkazky i lidové zvyky.

Protižidovské pogromy, organizování atentátů na politické odpůrce, demagogická hesla a neochvějná věrnost carskému režimu. Takový je tradiční obraz ultrapravice v Rusku před rokem 1917. O tomto pojednává předkládaná kniha.

Monografie mapující fenomén "rudolfínské alchymie" v širším kulturním a historickém kontextu.

Kniha o historii Svobodné Evropy.

Nové, kriticky komentované vydání domnělých staročeských veršovaných památek, které vznikly v době národního obrození.

Britská historička podává ve své kniha celistvý pohled na vývoj hygieny a péče o zdraví v dějinách, od starověku až po současnost.

Kontroverzní téma Stalinova vztahu k Židům zpracovává autor analýzou jeho vývojových fází.

Kniha Podvody, které hýbaly dějinami přináší v chronologickém pořadí nejdůvtipnější a nejzábavnější způsoby, jak se lidé dokázali navzájem podvádět a klamat.

Vývoj vztahů mezi „pražským centrem“ a vedlejšími zeměmi v rámci České koruny na přelomu 15. a 16. století.

Monogafie přináší analýzu oficiální komunikace českých královských měst v době předbělohorské na základě rozboru městských register, a to na příkladu styků Nového Města pražského a polabských měst Českého Brodu, Kouřimi, Kolína, Nymburka a Kutné Hory.

Příběh z první poloviny 17. století o jedné z nejzajímavějších a nejhrdinštějších událostí třicetileté války u nás.

Monografie Zdeňka Jelínka doplněná obrazovou přílohou a studiemi Libora Pařízka a Josefa Plzáka je nejobsáhlejší a nejvýznamnější publikací vztahující se k působení desantu Silver A. Zároveň jde o zásadní příspěvek k dějinám protinacistického odboje.

Esej Jiřího Gruši Beneš jako Rakušan je něco jako "román faktu". Postavy jsou faktické, ne fiktivní (Beneš, Hitler, Masaryk, Gottwald…), práce s fakty odborná, práce se slovem a příběhem literární.

Třetí číslo časopisu periodika Ústavu českých dějin FF UK je věnováno moderním dějinám, především období sklonku 19. a první poloviny 20. století.

Vztahy královské moci a říšské církve představovaly na přelomu 10. a 11. století fenomén, který významně ovlivňoval vývoj Římsko-německé říše.

Rod Rožmberků sice vymřel již před čtyřmi stovkami let, paměť na jeho působení, která se projevila v krajině, stavbách či uměleckých dílech, však stále trvá.