Kniha Mileny Šimsové „V šat bílý odění“ vypráví o lidech z doby první Československé republiky. Z okruhu působení studentského křesťanského hnutí Akademické Ymky vstoupili v letech 1938–1945 do odboje proti nacismu a okupaci.
Šest autorů, zkušených spisovatelů literatury faktu, badatelů i záhadologů, se spojilo, aby napsalo tuto knihu o vzrušujících historických otaznících. Vesměs se zabývají problémy, kterým se oficiální věda s opatrnosti vyhýbá nebo je raději přehlíží.
Zápisky českého právního historika, pražského archiváře a politika Jaromíra Čelakovského, vedené s různou intenzitou v letech 1871 až 1914, představují v řadě ohledů ojedinělý a dosud prakticky neznámý pramen k dějinám české společnosti.
Kniha Lucase Delattra vychází z autentických dokumentů a svědectví. Rekonstruuje pozoruhodný příběh Fritze Kolbeho a přináší množství neznámých informací o nacistickém Německu, o životě obyčejných Němců i nejvyšších nacistických pohlavárů.
Mocenské plány ansbašských (franských) Hohenzollernů se vedle Východního Pruska orientovaly také na Slezsko, které bylo vhodným nástupištěm pro jejich expanzi ve střední a východní Evropě.
Poutavě zpracované literární dílo předního anglického historika líčí osudy první generace jezuitů. Kromě věcně klidného pohledu na takzvané vládnoucí dvory doby jsou cenné autorovy pasáže o zámořských misionářích.
Kniha přehledně a čtivě přibližuje vývoj a působení německých ponorek za války. Taktika "vlčích smeček" jejímž autorem byl admirál Dönitz, byla uplatňována téměř tři roky než spojenecké konvoje začaly zasazovat německým ponorkám drtivé údery….
Americký historik v této knize upozorňuje na historické omyly, jichž se dopustil Dan Brown ve svém románovém bestselleru Šifra mistra Leonarda. Bravurně odděluje pravdu od smyšlenek a jeho vyprávění je téměř stejně strhující jako román samotný.
Autorka podává plastický obraz komplikovaného procesu integrace Židů do české, respektive do německé společnosti za první republiky, rozebírá jeho politické, sociální i kulturní stránky a zabývá se i problematikou antisemitismu.
Autor rekonstruuje vývoj názorů a postojů historika Josefa Pekaře v průběhu let 1914–1918. Na jeho osobě ukazuje, jakými změnami procházela část české společnosti na cestě od prorakouského aktivismu k přijetí samostatného československého státu.
Kniha je barvitým obrazem každodenního života v deseti zaniklých mezopotamských městech. Začíná dávným Eridu na jihu Mezopotámie a svou pouť uzavírá v Babylónu.
