Milí čtenáři, knížka, jak už její podtitul napovídá, navazuje na knihu Velký erbovník a na úspěšný 1. dodatek 700 erbů téměř zapomenutých šlechtických rodů.
Východiskem publikace jsou dramatické události roku
1956 – odhalení Stalinových zločinů na XX. sjezdu KSSS,
bouře polských dělníků i protikomunistické povstání maďarského
lidu.
Spisovatel Jaroslav Foglar a jeho potýkání se Státní bezpečnosti, příběh představitele roszakovské kontrakultury Lubomíra „Čaroděje“ Droždě nebo třeba polozapomenutý osud mládeže z Československa, která před nacismem uprchla do Dánska, ...
Svazek edičně zpřístupňuje listiny vydávané v letech 1436 až 1620 pro některá česká a moravská vrchnostenská města, jejichž vydavatelé se v nich snažili garantovat budoucí vývoj náboženských poměrů v dané lokalitě.
Kniha nese v názvu citát vložený Josefem Václavem Fričem do úst Františka Palackého při pohřbu Karla Havlíčka dne 1. srpna 1856, připomíná tedy tři výrazné osobnosti své doby.
Sborník ze 44. plzeňského mezioborového sympozia se zaměřuje na proměnu středoevropské ekonomiky z rurální v průmyslovou v průběhu tzv. dlouhého 19. století.
Vyplenění Říma vojsky ve službách císaře Karla V., k němuž došlo v květnu roku 1527 v rámci takzvaných italských válek, představuje jednu z nejbolestnějších ran, které Věčné město během své dlouhé historie utrpělo.
Dříve či později bude Oliver Cromwell uznán nejen za jednoho z největších Angličanů vůbec, ale za daleko nejlepšího anglického panovníka; za muže, který se v dobách, kdy byly lidské duše vystaveny zkouškám, potýkal s těžkými otázkami...
Jak chápat dějiny a jak jim porozumět? Jak zanikají civilizace a světová impéria? Na tyto a podobné otázky odpovídá Petru Husákovi Jiří Hanuš, profesor obecných dějin Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.