osobnosti a osudy

První ředitel Národního divadla František Adolf Šubert (1849–1915), člověk mimořádně aktivní a zasloužilý hned v několika ohledech, dosud neměl žádnou vydanou monografii.

Soubor textů Václava Havla a o Václavu Havlovi zachycuje perzekuci, kterou v době normalizace zažíval Havel na vlastní kůži. Zachycuje ale také zásadní proměnu jeho života.

Tato skromná práce o životě a díle Karla Domenica Cristoforiho zvaného Marek z Aviana byla napsána k příležitosti oslav výročí bitvy u Vídně. Autorem je katolický kněz František Janovský.

Rozhovory z let 1933–1961 jedinečným způsobem zachycují vývoj osobnosti C. G. Junga a jeho ducha. Soubor tvoří zhruba 20 interview pro noviny, časopisy, rozhlas i televizi. Obsažen je i rozhovor s Johnem Freemanem pro televizní stanici BBC.

Oficiální publikace, kterou v každé fázi přípravy schválila samotná kapela Queen. Dozvíte se vše o kapele, jejích členech, nahrávkách a koncertech prostřednictvím obrazů, textů i jedinečných vložených vzpomínkových předmětů ze soukromé sbírky Queen.

Kdo v šedesátých letech sledoval slavnou rozhlasovou Houpačku, díky níž měli posluchači jednu z mála možností se seznámit se světovými hity a s tím nejlepším z domácí tvorby vůbec, ví, co znamenalo být vysílán v tomto prestižním pořadu.

Druhé, rozšířené a upravené vydání vzpomínek slavné herečky Adiny Mandlové.

Memoáry zachycují-často ve skandálních souvislostech-celou řadu osobností, které patřily k nejuznávanějším veličinám naší literatury.

Průvodní eseje jdou nad rámec shrnutí jednotlivých filmů. Zkoumají Allenovy pracovní metody, vývoj jeho osobitého stylu, osobní i profesní vlivy a styčné body v jeho filmografii.

Deník Nicholase Cresswella z let 1774-1777 je strhujícím dokumentem, jenž den po dni mapuje prolínání individuálního osudu s mašinérií celospolečenské krize, ústící do revolučního převratu.

Kolektivní monografie o jednom z nejvýznamnějších německých historiků z českých zemí, Hermannu Hallwichovi. Teplický rodák byl celým svým životem i tvorbou spjat se severozápadními Čechami.

Když Hitler na jaře roku 1939 přepadl Československo, bylo Horaci Greasleymu 20 let a za rok se ocitl v severní Francii tváří v tvář mocné německé armádě. Nebojoval dlouho – už koncem května 1940 padl do zajetí.

Mé jméno je Světlana Allilujevová. Narodila jsem se 28. února 1926. Můj otec zemřel roku 1953. Jmenoval se Josif Stalin. Jediná dcera sovětského diktátora měla až neuvěřitelný osud.

John Bok (1945) se narodil do česko-britské rodiny (jeho otec byl válečným letcem, matka Angličanka). Podepsal Chartu 77, byl perzekuován policií, po roce 1989 pracoval v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a ve FBIS.

Theresa Caputová je podle svých slov „normální máma“ z Long Islandu, až na to, že má neobvyklý dar – komunikuje s mrtvými.

Jarmila Novotná (1907-1994), jedna z nejzářivějších operních hvězd. Historik a spisovatel Pavel Kosatík vypráví tento nádherný i složitý příběh se zachováním všech četných kulturních a historických kontextů doby.

Nestává se často, aby sedm rozdílných autorů odpovídalo na otázku tak obyčejnou a zároveň neobyčejnou: Čím jsem byl rád. Přece našli společnou „nit“, která propojuje osudy jejich a vlastně osudy všech.

The destinies of Czech children who fled to Denmark durning Second World War and reunited seventy years later.

V knize Pekařský učeň popisuje autor zásadní pokroky a objevy v oblasti pečení chleba, ke kterým dospěl při studijním pobytu ve francouzských boulangeriích.

Audiokniha je třetím dílem detektivní série, v níž vystupuje slečna Jane Marplová. Příběhy nejslavnějšího detektiva v sukních, který se zrodil roku 1930, si čtenáři oblíbili pro starosvětský půvab a zvláštní pohodu, která je paradoxně obestírá.