Kniha představuje celou řadu velkých žen, které stály v čele svého národa a často jej vedly do boje, počínaje Boadicceou vedoucí obyvatele Británie do boje proti Římanům až po novodobé trio Golda Maierová, Indira Gándhiová a Margaret Thatcherová.
Simon Sebag Montefiore prozkoumal každý aspekt tohoto politika nejvyšší třídy od jeho tragického manželství a milenek přes jeho posedlost filmem, hudbou a literaturou až po ztotožnění vlastní osoby s cary.
Nové vydání vzpomínek Miloslava Šimka na mládí, divadelní začátky v Olympiku, na seznámení s Jiřím Grossmannem. Právě o něm a o tom, co prožili na divadle i mimo něj, vypráví nejvíc.
Dvojčíslo Masarykova sborníku obsahuje třináct původních studií, věnovaných různým aspektům Masarykova díla, vědecké a politické činnosti i osobnostem několika jeho spolupracovníků a ideových spřízněnců.
Jeden z nejvýznamnějších současných specialistů na životopisný román dal svému dílu výstižný název: renesanční malíř Tizian z Benátek, kterým zůstal věrný celý život, ovlivnil umění Evropy.
Knížka, která pomůže čtenáři znovu prožít Horníčkovy populární a skvělé "Hovory přes rampu" a televizní "Hovory H". Třetí vydání slavných hovorů z let 1968-1969.
Unikátní reportáže ze zemí, kam získat turistické vízum je takřka nemožné, či dokonce z míst, o nichž nemá veřejnost ani zdání. Šokující vyprávění o lidech s neobvyklými osudy, kteří žijí na periferii společnosti.
Nádhery a hrůzy minulého století ožívají v esejích o českých i světových osobnostech a událostech. Časový odstup napomáhá novým pohledům na T. G. Masaryka a spolužití Čechů a Němců v rakouské monarchii, na Chartu 77, apod.
Autor ve své faktografické knize sleduje osudy dvou mužů ze Slovenska - Franka Reisse, jehož otec byl popraven v koncentračním táboře, a Romana Macha, jehož otec byl ministrem vnitra slovenského štátu.
V knize najdete vedle mozaiky pohledů na českou, ale tentokrát i slovenskou krajinu, také prostá zamyšlení nad úplně obyčejnými věcmi: kapesním nožem, žebříkem, dřevem i prkýnkem z něho či tužkou.
Poutavá studie české bohemistky a překladatelky, působící na univerzitě ve švédském Lundu, odhaluje Hrabalovo úsilí o vytvoření čisté literární koláže, nesyžetového textu, jehož jednotlivé tematické prvky nejsou sjednoceny autorskou perspektivou.