Kniha byla napsána v době těsně před tím, než tradiční japonská architektura začala mizet. Zdokumentování celé škály architektonických detailů a regionálních specifik architektury obydlí v předmoderním Japonsku je tak velmi cenným zdrojem jejího poznání.
Po předcházejících publikacích Kraj věčných návratů a Kraj návratů a setkání, přichází Věra Rudolfová s příběhy dalších osobností, spojených s uměleckým a kulturním děním v severní části Vysočiny.
Katalog, přesněji, bibliofilský tisk, s vlepenými 33 reprodukcemi, je shrnutím toho nejdůležitějšího z Hískovy malířské tvorby za posledních přibližně sedm let, jde o ponoření do myšlení a tvorby jednoho z mimořádných českých malířů současnosti.
V souboru studií nazvaném se autor pokouší naznačit možnosti hledání odlišných cest při studiu rozmanitých otázek o obsahu a rozsahu národopisného i mezioborového bádání všech relevantních kategorií výtvarného umění.
Kniha publikovaných i nepublikovaných textů známého režiséra je doplněna rozsáhlou studií o režisérovi od dlouholetého dramaturga jeho inscenací Karla Krause.
Publikace popisuje vznik a stavební vývoj 28 církevních památek (kostelů a velkých kaplí) a působení jednotlivých slohů na současný vzhled těchto staveb na Sedlčansku.
Výklad filosofa a biologa Zdeňka Neubauera směřuje především k osvojení symbolické řeči obrazů tohoto slavného oltářního cyklu, vyjadřujícího pochopení sakrální skutečnosti doby, která stále představuje duchovní základy naší současnosti.
Působivá obrazová publikace ukazuje průřez dvacátým stoletím prostřednictvím několika desítek archivních fotografií z okolí Slavonic, doplněných krátkými poetickými glosami autora.
Tuto publikaci lze bez přehánění označit za první ne snad zcela vyčerpávající, ale přece velmi ucelené zpracování jistě pozoruhodného tématu starých pražských kin, kterých v české metropoli v dobách největšího rozmachu bylo více než sto.
Kniha vedle úvodní studie Josefa Kovalčuka přináší velké množství materiálů i fotografií, které dokumentují všechny inscenace HaDivadla z let 1990–2003, tedy z období, kdy působilo v Kabinetu múz v Sukově ulici v Brně.
Zkušená autorka životopisů slavných prostudovala celou řadu dosud nezveřejněných dokumentů a předkládá tak čtenáři nejucelenější a nejdetailnější biografii slavné šansoniérky, jejíž nesmrtelná píseň Non, je ne regrette rien propůjčila název i této knize.
V knize autor ukazuje prostřednictvím sedmnácti monografických portrétů přibližujících vybrané ikony postsovětské kultury, co podstatného se děje v současném ruském umění a jeho provozu.
Brilantní zpěvačka - "první dáma šansonu" a typově ojedinělá herečka paní Hana Hegerová, která se všemi svými přáteli a příznivci oslaví letos své 80. výročí, patří již více jak čtyřicet let mezi čelní představitelky československé hudební scény.
