film a divadlo

Cílem tohoto sborníku je představit v českém kontextu subdisciplínu s názvem vizuální antropologie a přinést českému čtenáři alespoň část rozsáhlé diskuse o vztahu antropologie k vizuálním reprezentacím, především o vztahu antropologie a filmu.

Autor se zabývá souvislostmi obřadní kultury a lidových výtvarných projevů, což analyzuje zejména na kraslicové tradici, lidovém pečivu, obřadních artefaktech v širokém záběru slovanských kultur.

Osobně pojatý pohled na tuto Bergmanovu klasiku na způsob jakým působila v době svého uvedení a na osobnost jejího tvůrce.

Kronika nejznámějších filmových ocenění.

Časopis pro teorii, historii a estetiku filmu.

Výjimečná kniha představuje z několika pohledů filmového režiséra Otakara Vávru (*28. února 1911). Zahrnuje také kompletní filmografii, souhrnnou bibliografii a množství unikátních fotografií.

Padesátšest hereckých medialonů našich nejpřednějších herců 20.století.

Antologie současného anglofonního politického dramatu.

Titul 501 filmů, které musíte vidět patří do kategorie knih, které vždy vyvolávají diskuze o objektivitě výběru.

Filmový časopis pro moderní cinefily.

Svazek Hry IV je poslední z řady Bernhardových textů vydaných Divadelním ústavem v Praze.

Publikaci otevírá obšírná studie o autorovi od Václava Petrboka. Součástí knihy je divadelní bibliografie F. B. Mikovce, soupis literatury, slovníček divadelních osobností a jmenné rejstříky.

Čtvrtletník pro filmovou a televizní kulturu.

Kniha se věnuje specifickému proudu současného divadla, ve kterém dochází k prolínání hudebních a divadelních prostředků, tzv. théâtre musical.

Publikace po několikaletém výzkumu poprvé představuje veřejnosti souhrnný přehled známých i zapomenutých divadelních opon - od té Hynaisovy či zámeckého divadla v Českém Krumlově až po opony jevišť venkovských hostinců nebo loutkových divadel.

Kniha představuje drama jako scénický projekt.

Autor se Kromě dějin filmu se ve svém díle soustředil především na dějiny Ruska, Sovětského svazu a východní Evropy, a rovněž historii kolonialismu.

Zkušený psycholog při zkoumání scénické - a především herecké - tvorby - využívá nástrojů vlastní profese, aby mohl z pozice scénologie zaměřené na scénické projevy v umění i v každodenním životě analyzovat klíčové problémy: spoluprožívání okolního dění.

České drama očima mladých divadelníků.