Monografie se zabývá výzkumem realizovaného kurikula mediální výchovy z pohledu učitelů českého jazyka a literatury na druhém stupni základních škol v České republice.
Kniha nabízí nové pohledy na subjektivitu, racionalitu i vyhýbání se práci a zaujme nejen vědecké pracovníky, nýbrž i studenty sociologie práce, teorie organizací či řízení lidských zdrojů.
Nic se nestává „virálním“. Pokud si myslíte, že populární filmy, písně či aplikace k vám přicházejí jen tak odnikud a v dnešním přeplněném mediálním prostoru dosáhnou úspěchu jen díky šeptandě, neznáte jejich skutečný příběh...
S knihou Násilí a civilita má český čtenář možnost poprvé se seznámit s myšlením Étienna Balibara, jednoho z nejvýznamnějších politických filosofů současnosti.
Kolektivní monografie Český a slovenský kulturní a politický prostor (vzájemnost - nevzájemnost, vstřícnost – rezistence, ústup – expanze) soustřeďuje soubor analýz, které se týkají klíčových, často delikátních témat česko-slovenského vztahu.
Populismus se v posledních letech stal jedním z klíčových konceptů politiky. Zejména volby do Evropského parlamentu v květnu 2014 se staly mezníkem, po kterém se z populismu stal skutečný celospolečenský fenomén.
Současná situace v Evropě nás nutí se znovu zamyslet nad významem slov hranice, cizinec a integrace, a to jak ve smyslu státním či politickém, tak ve smyslu kulturním, jazykovém, náboženském a dalšími.
Kniha se zaměřuje na výklad výzkumných metod uplatnitelných v oblasti společenských věd a biomedicíny. Výklad vychází z myšlenek praxe založené na empirické evidenci a shrnuje jednotlivé postupy, které se probírají v metodologicky zaměřených kurzech.
Jeden z předních intelektuálů současnosti, historik Timothy Snyder, přichází po velkých historických pracích Krvavé země a Černá zem s příspěvkem k aktuální debatě o dalším osudu liberální demokracie.
Kniha, která přišla na svět během autorovy „postguvernérské velké dovolené“ a připomíná důležité události i významné osobnosti ekonomického, politického a společenského světa posledních třiceti let.
Publikace vychází již v 9. přepracovaném a aktualizovaném vydání a reaguje na nové trendy v přijímacím řízení v českém vysokém školství, kde se u přijímacích zkoušek začínají masivně testovat obecné studijní předpoklady.
Jaký smysl má umění? Proč by společnost měla podporovat tvorbu a recepci uměleckých děl? Tyto dávné otázky filozofů dnes častěji zaznívají z vědeckých pozic.
Robert A. Segal se v této knize na velmi skromné ploše pokouší seznámit čtenáře s možnými teoretickými přístupy ke zkoumání a výkladu mýtu napříč nejrůznějšími vědními obory: pojednává o sporu mezi vědeckým a mytickým výkladem světa, ...
